Zlato nemá žádný kupon, nevyplácí dividendu a jeho cena dokáže rok co rok stát na místě. Přesto ho lidé kupují už tisíce let a centrální banky po celém světě v něm drží část svých rezerv i dnes, v době, kdy existují akcie, dluhopisy i státní záruky na vklady. Odpověď na otázku proč se skrývá v tom, co zlato nedělá: netiskne ho žádná centrální banka, nezávisí na slibu jedné firmy nebo státu, že splatí dluh, a jeho množství na světě roste jen pomalu.

Zlato v historii: proč zrovna tenhle kov

Zlato provází lidskou historii jako platidlo i uchovatel hodnoty už tisíce let, dávno předtím, než vznikly bankovky nebo bankovní účty. Ještě ve 20. století stály hlavní světové měny na takzvaném zlatém standardu: množství vydaných peněz bylo vázané na množství zlata v rezervách centrální banky. Systém definitivně skončil v roce 1971, kdy Spojené státy zrušily přímou směnitelnost dolaru za zlato a měny se od té doby opírají jen o důvěru ve stát, který je vydává.

Zlato po zrušení zlatého standardu ze světa financí nezmizelo, jen změnilo roli. Přestalo být přímo podkladem měn a stalo se samostatnou investiční komoditou, kterou banky i domácnosti drží vedle akcií, dluhopisů a hotovosti. Historie zlatého standardu je hlavní důvod, proč zlato dodnes funguje jako jazyk, kterým lidé mluví o „opravdové“ hodnotě, na rozdíl od peněz, které může stát podle potřeby vytisknout.

Proč lidé zlato kupují

Hlavní důvod, proč zlato patří do řeči o investicích, se jmenuje uchování hodnoty. Zlato samo o sobě nevydělává o nic víc, než kolik váží, ale historicky si drží kupní sílu líp než hotovost nechaná ležet bez úroku. Kdo si před desítkami let schoval zlatou minci, mohl si za ni dnes koupit podobné množství zboží jako tehdy, i když v mezičase prošla ekonomika inflací, krizemi i měnovými reformami.

Zlato navíc nenese takzvané protistranové riziko. Za bankovním vkladem stojí banka, za dluhopisem stát nebo firma, která musí dostát závazku. Za zlatou cihlou v trezoru nestojí nikdo. Jde o hmotnou věc, kterou majitel fyzicky drží, bez ohledu na to, jestli některá protistrana zkrachuje. Právě proto centrální banky včetně České národní banky drží ve svých rezervách vedle deviz i zlato. V posledních letech centrální banky po celém světě zlato spíš nakupují než prodávají, mimo jiné ve snaze snížit závislost na jediné rezervní měně.

Druhým důvodem je ochrana proti znehodnocení peněz. Když inflace zrychlí a úspory na účtu ztrácejí kupní sílu rychleji, než na ně chodí úrok, zlato bývá jedním z aktiv, kam se část investorů přesouvá. Není to automatika ani záruka, cena zlata krátkodobě kolísá a v některých obdobích inflaci naopak zaostávala. Funguje spíš jako pojistka pro horší časy než jako nástroj na pravidelné zhodnocování volných peněz.

Třetím důvodem je takzvaná diverzifikace, tedy rozložení majetku mezi aktiva, která se nehýbou stejně. Cena zlata dlouhodobě nekopíruje jedna k jedné pohyby akciových trhů a v obdobích, kdy akcie citelně klesají, zlato občas drží hodnotu líp nebo dokonce roste. Není to pravidlo bez výjimky, vztah mezi cenami různých aktiv se v čase mění, ale právě tahle nezávislost dělá ze zlata vyhledávanou součást vyváženého portfolia.

Slitky a mince: zlato, které lze držet v ruce

Nejpřímější formou investice je fyzické zlato, investiční slitky a mince. Slitky se prodávají v přesně daných hmotnostech, od jednotek gramů po kilogramové cihly, a jejich cena kopíruje aktuální cenu zlata na světových trzích plus přirážku obchodníka za výrobu, certifikaci a marži.

Investiční mince se od sběratelských liší tím, že jejich cena vychází především z obsahu zlata, ne z numismatické vzácnosti nebo ražebního roku. Ke každé minci nebo slitku patří certifikát pravosti, u větších kusů někdy i sériové číslo zalité přímo do kovu, které usnadňuje ověření při zpětném prodeji.

Nejmenší investiční slitky váží jednotky gramů a hodí se spíš jako dárek nebo první nákup na zkoušku, protože poměrná přirážka za výrobu bývá u malých kusů vyšší. Větší slitky, v řádu desítek gramů až kilogramů, mají tuhle přirážku procentuálně nižší, ale vyžadují vyšší jednorázovou investici a o to náročnější úschovu.

Mezi nejrozšířenější investiční mince ve světě patří jihoafrický krugerrand, kanadský Maple Leaf nebo rakouský Vídeňský filharmonik, pojmenované podle motivu na líci mince, ne podle konkrétního prodejce. Podobné mince ražou i další státní mincovny a jejich cena se odvíjí především od váhy a ryzosti obsaženého zlata.

Fyzické zlato má jednu vlastnost, kterou žádná jiná forma investice nenabízí: dá se držet mimo finanční systém, bez závislosti na bance, burze nebo internetovém připojení. Zaplatí se za to nižší likviditou. Prodej fyzického kusu obvykle trvá déle než prodej podílu ve fondu a při nákupu i prodeji se platí rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou, takzvaný spread, který u drobných kusů bývá procentuálně vyšší než u velkých slitků.

ETF a zlaté fondy: zlato bez trezoru doma

Kdo nechce řešit úschovu fyzického kovu, může zlato držet přes burzovně obchodovaný fond, zkráceně ETF, nebo podobný produkt označovaný jako ETC. Takový fond drží zlato jménem všech investorů ve velkých profesionálně střežených trezorech a investor vlastní jen podíl na tomto majetku v podobě cenného papíru na svém investičním účtu.

Výhoda je zřejmá. Nákup i prodej proběhne během chvíle přes běžnou investiční platformu, bez řešení přepravy, pojištění nebo úschovy. Nevýhodou je, že investor zlato fyzicky nikdy neuvidí a musí důvěřovat tomu, že fond skutečně drží tolik kovu, kolik tvrdí, a že audit i pojištění fungují tak, jak mají.

U některých produktů navíc nejde o fyzicky kryté zlato, ale o syntetickou konstrukci přes deriváty. Rozdíl bývá popsaný v prospektu fondu a kdo chce mít jistotu fyzického krytí, měl by si ho ověřit před nákupem, ne až po něm.

U fyzicky krytých fondů se rozlišuje alokované a nealokované zlato. Alokované zlato znamená, že konkrétní cihly jdou přiřadit ke konkrétnímu majiteli a v případě krachu správce fondu zůstávají jeho majetkem, ne majetkem věřitelů správce. Nealokované zlato je jen účetní nárok vůči instituci, obvykle levnější na poplatcích, ale zranitelnější, pokud se správce dostane do potíží.

Akcie těžařských firem: jiná sázka, jiné riziko

Třetí cestou je nákup akcií firem, které zlato těží. Cena takové akcie se s cenou zlata obvykle pohybuje podobným směrem, ale ne stejným tempem. Firma navíc nese vlastní podnikatelské riziko: náklady na těžbu, zadlužení, kvalitu vedení nebo třeba politickou situaci v zemi, kde má doly.

Když cena zlata roste, akcie těžařů na to často reagují silněji než samotný kov, protože se zlepší jejich marže. Když cena zlata klesá, propad bývá ze stejného důvodu prudší. Kdo kupuje akcie těžařské firmy, nekupuje čisté zlato, ale sázku na konkrétní firmu s vlastním byznysem, kterou zlato jen ovlivňuje, neurčuje.

Kdo nechce sázet na jedinou těžařskou firmu, může zvolit fond složený z akcií víc těžařských společností najednou. Riziko konkrétní firmy se tím rozloží, podnikatelské riziko celého odvětví ale zůstává, včetně citlivosti na regulaci těžby, ceny energií nebo dostupnost pracovní síly v zemích, kde firmy doly provozují.

Daně: proč se mluví o zlatě bez DPH

Investiční zlato má v Česku i celé Evropské unii zvláštní daňové postavení: prodej investičního zlata je osvobozený od daně z přidané hodnoty. Tahle výjimka platí pro zlato splňující zákonem dané parametry, typicky slitky s vysokou ryzostí a vybrané zlaté mince obchodované jako investiční, ne jako šperk nebo numismatická vzácnost. Šperky, zlaté řetízky nebo mince prodávané primárně pro sběratelskou hodnotu do této kategorie nepatří a DPH podléhají běžně.

Osvobození od DPH je hlavní důvod, proč se investiční zlato prodává a kupuje odděleně od zlatých šperků, přestože jde chemicky o stejný kov. Přesné vymezení, které slitky a mince se počítají jako investiční zlato, stanovuje zákon o dani z přidané hodnoty. Při nákupu je dobré si u prodejce ověřit, že jde skutečně o kus v investičním režimu, jinak hrozí, že v ceně bude DPH skrytě zahrnuté.

Zisk z prodeje zlata může podléhat dani z příjmu, podobně jako u jiného majetku. Zda a za jakých podmínek se na konkrétní prodej vztahuje osvobození, závisí mimo jiné na délce držby. Přesná pravidla i aktuální limity se mohou měnit a liší se podle konkrétní situace, proto se vyplatí ověřit aktuální stav u daňového poradce nebo přímo na Finanční správě, ne spoléhat na obecné shrnutí z internetu.

Zlato mezi ostatními komoditami

Rubrika zlato a komodity kromě zlata zahrnuje i stříbro, platinu nebo třeba zemědělské a energetické komodity. Zlato mezi nimi vyniká hlavně likviditou trhu a rolí v rezervách centrálních bank, kterou žádná jiná komodita nemá ve stejné míře.

Stříbro se řídí podobnou logikou uchování hodnoty, ale kolísá výrazněji, protože velkou část poptávky tvoří průmyslové využití, ne investice. Platina a další drahé kovy mají zase specifickou vazbu na konkrétní odvětví, například automobilový průmysl. Kdo hledá pojistku proti znehodnocení peněz s nejdelší historickou stopou a nejméně proměnlivou poptávkou, míří obvykle právě ke zlatu.

Novější formou je takzvané tokenizované zlato, digitální token na blockchainu, který představuje nárok na konkrétní množství fyzického zlata uloženého u správce. Kombinuje rychlost a dostupnost kryptoměnového obchodování s podkladovým aktivem v podobě fyzického kovu, ale přidává další vrstvu důvěry vůči správci tokenu a technologii, na které běží.

Kde zlato koupit

Fyzické investiční zlato nabízejí specializovaní obchodníci se zlatem, některé banky a mincovny. Před nákupem se vyplatí porovnat nejen cenu, ale i to, jak dlouho firma na trhu působí, jestli má kamennou pobočku a jaké dává záruky zpětného výkupu.

Rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou se u jednotlivých prodejců liší a u menších kusů bývá procentuálně vyšší než u velkých slitků. Tenhle rozdíl je skrytým nákladem investice, který se projeví hlavně při rychlém prodeji krátce po nákupu. Při nákupu z bazaru, aukce nebo od soukromé osoby navíc roste riziko padělku. Ověření pravosti a ryzosti u neznámého prodejce stojí čas i peníze, ale vyplatí se udělat ho před zaplacením, ne po něm.

Modelový příklad pro představu, ne slib: drobný investiční slitek se u obchodníka běžně prodává o jednotky procent dráž, než je aktuální cena zlata na světových trzích, a při zpětném výkupu obchodník naopak nabídne o něco méně. Tenhle rozestup mezi nákupní a prodejní cenou je hlavní důvod, proč fyzické zlato nedává smysl jako nástroj na časté obchodování nebo krátkodobou spekulaci.

Nákup online bývá pohodlnější a nabídka širší, fyzická návštěva pobočky zase umožňuje slitek nebo minci před koupí vidět a nechat si vysvětlit rozdíly mezi jednotlivými produkty. Doprava většího množství zlata by měla být pojištěná, což se promítá do ceny přepravy, ale chrání kupujícího v případě ztráty zásilky.

ETF a podobné fondy se kupují stejně jako jiné cenné papíry, přes investiční nebo brokerskou platformu. Tady rozhoduje spíš výběr fondu s nízkými poplatky a jasně popsaným fyzickým krytím než výběr konkrétního prodejce.

Úschova: doma, v bance, nebo u profesionála

Kdo drží fyzické zlato, musí vyřešit i jeho úschovu. Doma v šuplíku nebo v malém domácím trezoru je zlato okamžitě po ruce, ale vystavené riziku krádeže při vloupání. Pojištění domácnosti přitom cennosti nad určitý limit obvykle kryje jen omezeně, pokud majitel úschovu předem nenahlásí pojišťovně.

Bezpečnostní schránka v bance nabízí vyšší ochranu, ale stojí pravidelný poplatek a zlato v ní není přístupné mimo otevírací dobu pobočky. Profesionální úschova u specializovaných firem jde ještě dál, kov bývá pojištěný a fyzicky oddělený od majetku ostatních klientů, opět ale za cenu poplatku a nutnosti důvěřovat instituci, že fyzicky existuje přesně to, co tvrdí ve výpisu.

Čím vyšší je pohodlí a bezpečnost úschovy, tím obvykle klesá okamžitá dostupnost zlata a roste náklad na jeho držení. Volba záleží na tom, jestli má zlato sloužit jako rychle dostupná pojistka pro krizovou situaci, nebo jako dlouhodobě uložený majetek, ke kterému majitel nepotřebuje přístup ze dne na den.

Kolik zlata dává smysl v portfoliu

Univerzální číslo neexistuje a nikdo ho nemůže zaručit jako správné pro každého. Obvyklá poučka u konzervativněji laděných portfolií mluví o jednotkách procent celkového majetku, u investorů, kteří zlatu věří víc, výjimečně o něco přes desetinu. Konkrétní podíl by měl vycházet z celkového majetku, cílů a schopnosti unést výkyvy ceny, ne z obecného doporučení z internetu.

Modelová situace pro ilustraci: domácnost s investičním majetkem kolem milionu korun, která se rozhodne pro jednotky procent v zlatě, uvažuje řádově o desítkách tisíc korun, ne o statisících. Zbytek majetku zůstává rozložený mezi akcie, dluhopisy a rezervu na běžně dostupném účtu. Číslo je čistě ilustrační, ne doporučení pro konkrétní domácnost, každá situace se liší podle věku, cílů a dalšího majetku.

Zlato v portfoliu neplní roli motoru zhodnocení, ale spíš protiváhy k akciím a dluhopisům v obdobích, kdy se jim nedaří. Kdo od zlata čeká pravidelný a předvídatelný výnos podobný spořicímu účtu, bude zklamaný. V některých letech cena zlata roste, v jiných dlouhodobě stagnuje nebo klesá.

Kdo hledá jinou, digitální formu uchování hodnoty s podobnou logikou omezené nabídky, může sledovat i bitcoin. Jeho cena ovšem kolísá řádově víc než cena zlata a chybí mu tisíciletá obchodní historie, o kterou se zlato může opřít.

Rizika, na která zlato nemá imunitu

Zlato není bezrizikové aktivum, i když se tak často prezentuje. Cena krátkodobě kolísá, někdy o desítky procent během několika let, a kdo kupuje na vrcholu ceny, může čekat dlouho, než se dostane zpátky na nákupní úroveň. Na rozdíl od akcie nebo nemovitosti zlato negeneruje žádný běžný výnos, nevyplácí dividendu, nájem ani úrok. Veškerý zisk závisí čistě na růstu ceny.

Fyzické zlato s sebou nese riziko krádeže, ztráty nebo padělku, zejména při nákupu mimo ověřené obchodníky. ETF a fondy zase závisí na důvěryhodnosti správce fondu a kvalitě auditu, který ověřuje, že fyzické krytí odpovídá tomu, co fond tvrdí. Akcie těžařských firem přidávají k cenovému riziku zlata ještě podnikatelské riziko konkrétní firmy.

Cena zlata bývá citlivá i na globální dění: měnovou politiku velkých centrálních bank, geopolitické napětí nebo náladu na akciových trzích. Ani zlato tedy není izolované od zbytku ekonomiky a jeho cena se může krátkodobě hýbat ze stejných důvodů jako jiná aktiva, i když dlouhodobě má vlastní logiku poptávky a nabídky.

V obdobích prudké nejistoty na trzích roste poptávka po fyzickém zlatě rychleji, než obchodníci stíhají doplňovat zásoby, a přirážka nad tržní cenu se dočasně zvyšuje. Zlato tak sice funguje jako bezpečný přístav, ale právě ve chvíli, kdy ho lidé nejvíc chtějí koupit, bývá nejdražší.

Co zlato není

Zlato není nástroj na rychlé zbohatnutí ani záruka, že cena jen poroste. V historii prošlo i dlouhými obdobími, kdy jeho cena v reálné hodnotě stagnovala nebo klesala, zatímco jiná aktiva rostla rychleji. Není ani náhradou za železnou rezervu: prodej fyzického kusu trvá dny, ne minuty, a v okamžiku nenadálého výdaje může být rychlá dostupnost důležitější než výnos.

Jinou kategorií jsou zlaté šperky. Investiční nástroj ve stejném smyslu jako slitky nebo mince z nich nedělá ani to, že obsahují stejný kov: cena při zpětném prodeji šperku bývá výrazně nižší než hodnota obsaženého zlata, protože do ceny při nákupu byla zahrnutá i práce, design a marže klenotníka, kterou zpětný výkup nevrací.

Držení zlata stojí peníze i mimo samotnou nákupní cenu. Úschova, pojištění nebo poplatky fondu ukrajují z výnosu podobně jako u jiných investic, jen se o nich méně mluví, protože nejsou vidět na první pohled jako u běžného účtu.

Zlato by nemělo být jediným místem, kam domácnost uloží úspory, a rozhodně ne náhradou za železnou rezervu na běžně dostupném účtu. Kdo hledá spíš vysvětlení, jak se obecně bránit inflaci u běžných úspor, najde širší kontext v článku o inflaci. Zlato samotné funguje nejlíp jako jedna z několika součástí portfolia, ne jako sázka všeho na jednu kartu.

Shrnutí

Zlato dává smysl jako doplněk portfolia pro lidi, kteří chtějí mít část majetku mimo bankovní systém a burzovní výkyvy, ne jako hlavní nástroj na zhodnocení úspor. Fyzické slitky a mince nabízejí nejvyšší nezávislost na finančním systému, ETF fondy vyšší pohodlí a likviditu, akcie těžařů vyšší potenciální výnos i riziko.

Kdo zvažuje první nákup, měl by si nejdřív ujasnit, jestli chce zlato fyzicky doma, v bance, nebo jen jako položku na investičním účtu. Teprve podle toho se vybírá konkrétní forma i prodejce.