Drobný investor v Česku má u daní překvapivě dobrou pozici. Kdo drží akcii nebo podíl ve fondu déle než tři roky, z prodeje neodvede nic a od ledna 2026 se na osvobození nevztahuje ani strop 40 milionů korun, který platil rok předtím. Zapeklité to začíná být jinde. U dividend ze zahraničních akcií, u ztrát, které se nedají přenést do dalšího roku, a u otázky, kdo vlastně musí podat daňové přiznání. Právě tam dělají investoři nejvíc chyb.

Dva testy rozhodují, jestli se prodej vůbec daní

Zákon o daních z příjmů nabízí u prodeje cenných papírů dvě samostatné cesty k osvobození. Stačí splnit jednu z nich.

První je časový test. Příjem z úplatného převodu cenného papíru je osvobozený, pokud mezi nabytím a prodejem uplynuly více než tři roky. U podílu v obchodní korporaci, typicky u eseróčka, je lhůta pětiletá. Výše částky u tohoto testu nehraje roli.

Druhá cesta je hodnotový test. Příjem z prodeje cenných papírů je osvobozený, pokud jeho úhrn u jednoho poplatníka za kalendářní rok nepřesáhne 100 000 korun. Slovo příjem si zaslouží pozornost, protože právě tady se lidé nejčastěji seknou. Do stotisícové hranice se nepočítá zisk, ale celá utržená částka. Kdo prodá akcie za 130 000 korun a vydělá na nich patnáct tisíc, hodnotový test nesplní, i když je zisk nízký.

Oba testy pracují jinak. Časový se posuzuje u každého kusu zvlášť podle data pořízení, hodnotový se počítá jako součet za celý rok. Když u konkrétního obchodu časový test nevyjde a roční součet příjmů z prodejů přesáhne sto tisíc, zisk z takového obchodu se daní.

Co se změnilo v roce 2025 a co letos

Loňský rok přinesl zpřísnění, které vydrželo jediné zdaňovací období.

Od 1. ledna 2025 platil na osvobozený příjem z prodeje cenných papírů a podílů roční limit 40 milionů korun na poplatníka. Kdo prodal za víc, musel příjem rozdělit poměrně na osvobozenou a zdanitelnou část. Od 1. ledna 2026 je limit zrušený. Podle Finanční správy je osvobození po splnění časového testu opět neomezené.

Jedna výjimka zůstala. U kryptoaktiv se strop 40 milionů korun nemění a platí dál. Zdanění kryptoměn má vlastní pravidla a patří do samostatného textu, ne sem.

Pro praxi drobného investora s portfoliem v řádu statisíců či jednotek milionů korun je celá epizoda s limitem prakticky bez dopadu. Zmiňuje se hlavně proto, že se v článcích z roku 2025 objevuje jako aktuální pravidlo a už jím není.

Když osvobození neplatí, počítá se zisk

Zdanitelný příjem z prodeje cenných papírů spadá mezi ostatní příjmy. Základem daně je rozdíl mezi tím, co investor utržil, a nabývací cenou papíru včetně poplatků spojených s pořízením a prodejem.

Sazba je patnáct procent. Část základu daně, která přesáhne 36násobek průměrné mzdy, podléhá sazbě 23 procent. Pro rok 2026 vychází ta hranice podle nařízení vlády na 1 762 812 korun ročně. Vyšší sazba se počítá jen z částky nad hranicí, ne z celého příjmu.

Do výdajů patří i poplatky brokerovi za nákup a prodej. Nepatří tam poplatky za vedení účtu ani měnová konverze bez vazby na konkrétní obchod. Rozdíl bývá v korunách malý, ale správce daně ho při kontrole hlídá.

U papírů nakupovaných postupně se pořizovací cena obvykle řeší váženým aritmetickým průměrem, případně metodou FIFO, tedy že se prodává nejdřív to, co bylo koupeno nejdřív. Zvolený postup se musí držet konzistentně. Většina brokerů dnes vydává roční daňový přehled, kde je výpočet hotový.

Modelový výpočet vypadá takhle.

Investor koupil v březnu akcie za 200 000 korun a zaplatil při nákupu poplatek 400 korun. O rok a půl později je prodal za 260 000 korun, poplatek za prodej činil 500 korun. Časový test nesplnil, hodnotový také ne, takže se daní zisk. Základ daně vychází na 59 100 korun a při sazbě patnáct procent z něj plyne daň 8 865 korun.

Kdyby stejné akcie prodal až po uplynutí tří let od nákupu, neodvedl by nic. Rozdíl mezi oběma variantami dělá u tohoto obchodu skoro devět tisíc korun a jediné, co ho určuje, je datum.

Kurz koruny vstupuje do výpočtu

Portfolio složené z amerických nebo evropských akcií přináší jeden úkol navíc. Do přiznání patří koruny, ne dolary a eura.

Přepočet se dělá kurzem podle pravidel, která zveřejňuje Finanční správa. Fyzická osoba, která nevede účetnictví, může použít jednotný kurz za dané zdaňovací období, případně kurzy vyhlašované Českou národní bankou. Zvolený postup je nutné držet po celý rok.

Praktický dopad bývá větší, než se čeká. Když koruna mezi nákupem a prodejem oslabí, korunový zisk vyjde vyšší než dolarový, a to i u obchodu, který v cizí měně skončil na nule. Daň se počítá z korunového výsledku.

Úroky a kupóny mají vlastní režim

Prodej a dividendy nejsou jediné příjmy, které investor eviduje. Do třetí kategorie patří úroky.

U úroků z účtů vedených bankou pro fyzické osoby si daň zpravidla srazí banka a na účet chodí čistá částka, podobně to funguje u kupónů z řady dluhopisových emisí.

Výjimku tvoří státní dluhopisy z emisí vydaných od 1. ledna 2021, u nichž je výnos podle Ministerstva financí osvobozený od daně z příjmů, do přiznání se neuvádí a nic se z něj nestrhává.

U zahraničních dluhopisů a u úroků z účtů vedených v cizině se postup liší a řeší se v přiznání. Konkrétní režim je vhodné ověřit u daňového poradce, protože záleží na typu emise i na zemi.

Ztráta pomůže, ale jen ve stejném roce

Kdo prodělá na jednom obchodu a vydělá na druhém, může si výsledky započítat. Podmínky jsou ale těsnější, než se čeká. Ztrátu z prodeje cenných papírů lze uplatnit proti zisku z prodeje cenných papírů ve stejném zdaňovacím období, nesmí přitom jít o příjmy, které jsou od daně osvobozené.

Dvě věci naopak nejdou. Ztráta z investic nesnižuje základ daně z jiných příjmů, tedy ani ze mzdy, ani z podnikání. A přebývající ztráta se nedá převést do dalšího roku, jak to znají podnikatelé u daňové ztráty z živnosti.

Ve výsledku to znamená, že špatný rok na burze se daňově nikam nepřenese. Kdo v prosinci ví, že má v portfoliu prodělečnou pozici a zároveň letos realizoval zdanitelný zisk, má poslední šanci obojí spárovat právě do konce prosince.

České dividendy vyřídí firma, zahraniční řeší investor sám

U dividend z českých akcií se investor nemusí starat prakticky o nic. Společnost odvede zvláštní sazbu daně ve výši patnácti procent přímo při výplatě a na účet přijde už čistá částka. Do daňového přiznání se taková dividenda běžně neuvádí.

Zahraniční dividenda je jiný případ. Patří mezi příjmy z kapitálového majetku a uvádí se v daňovém přiznání, a to i tehdy, když už si stát sídla firmy něco srazil.

Nejčastější situací jsou americké akcie. Bez doloženého daňového rezidentství sráží Spojené státy třicet procent. Po vyplnění formuláře W-8BEN, který broker vyžaduje při zakládání účtu, se sazba pro české rezidenty snižuje na patnáct procent.

Sražená daň se pak v českém přiznání započítává podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění.

K zápočtu je potřeba potvrzení o dani zaplacené v zahraničí a zápočet se provádí za každý stát zvlášť, u portfolia poskládaného z akcií pěti zemí to znamená pět samostatných výpočtů. Právě zde se vyplatí daňový poradce dřív než po první výzvě finančního úřadu.

Jak dividendy vznikají, kdy na ně vzniká nárok a proč vysoký dividendový výnos bývá varováním, rozebírá samostatný text o dividendách a dividendových akciích.

ETF se daní podle toho, jestli vyplácí

U burzovně obchodovaných fondů rozhoduje jejich třída.

Distribuční ETF vyplácí dividendy na účet investora, zachází se s nimi stejně jako s jinými dividendovými příjmy a u zahraničních fondů se řeší v přiznání.

Akumulační ETF dividendy nevyplácí a rovnou je reinvestuje uvnitř fondu. Investorovi tak během držby na účet nic nechodí a řeší daň až v okamžiku prodeje podílů, při držbě delší než tři roky se přitom uplatní časový test.

To dělá z akumulační třídy administrativně jednodušší variantu pro dlouhodobé investory. Neznamená to automaticky lepší výsledek, protože o něm rozhodují hlavně náklady fondu a jeho složení.

Samostatnou kapitolou jsou české podílové fondy a jejich odkupy. Postup bývá podobný jako u prodeje jiných cenných papírů, konkrétní řešení ale závisí na typu fondu a je vhodné si ho ověřit u správce nebo u daňového poradce.

DIP jako daňová obálka

Vedle běžného investičního účtu existuje od roku 2024 dlouhodobý investiční produkt, zkráceně DIP. Jeho smyslem je odpočet od základu daně, souhrnně až 48 000 korun ročně za všechny daňově podporované produkty spoření na stáří dohromady.

Cenou za odpočet je časový zámek. Peníze se dají vybrat nejdřív po 120 měsících a nejdřív v roce, kdy poplatník dosáhne šedesáti let. Předčasný výběr znamená vrácení daňové podpory až deset let zpátky.

Zisk z prodeje cenných papírů držených déle než tři roky je přitom osvobozený i bez DIP. Skutečná daňová výhoda produktu tak leží v odpočtu a v osvobozeném příspěvku zaměstnavatele, ne v samotném zdanění výnosů.

Kdy vzniká povinnost podat přiznání

Přiznání podává ten, jehož zdanitelné příjmy za rok přesáhly 50 000 korun. U zaměstnance, kterému mzdovou agendu jinak vyřídí zaměstnavatel v ročním zúčtování, je hranice pro ostatní příjmy nižší, a to 20 000 korun.

Do těchto částek se počítají jen zdanitelné příjmy. Prodej, který prošel časovým nebo hodnotovým testem, se do nich nezahrnuje a přiznání kvůli němu podávat netřeba.

Lhůty se odvíjejí od formy podání, základní termín je tři měsíce po konci zdaňovacího období, elektronické podání má lhůtu o měsíc delší a podání zpracované daňovým poradcem nebo advokátem šest měsíců. Přesná data na daný rok zveřejňuje Finanční správa.

Ještě jedna povinnost se občas přehlédne. Jednotlivý osvobozený příjem vyšší než pět milionů korun se musí oznámit správci daně, i když se z něj daň neplatí. Oznámení podává i ten, kdo jinak přiznání nepodává, a za jeho opomenutí hrozí pokuta odvozená od výše neoznámené částky.

Formulář i podrobnosti má Finanční správa na svém webu.

Na co si dát pozor

Nejčastější omyl je záměna zisku a příjmu u hodnotového testu. Sto tisíc korun je hranice pro utrženou částku, ne pro výdělek.

Druhá past je v datu nabytí. Časový test se počítá od pořízení konkrétních kusů, ne od otevření účtu u brokera. Kdo doplňoval pozici průběžně, má část kusů po třech letech a část ne.

Třetí věc jsou zahraniční brokeři. Ti čeští posílají klientům roční daňový přehled, u zahraničních platforem si musí investor podklady stáhnout a spočítat sám.

A poslední upozornění, které platí pro celý text. Daňová pravidla se v Česku mění každý rok a řada článků na internetu popisuje stav, který už neplatí, typicky právě limit 40 milionů korun. Konkrétní situaci je vhodné ověřit u daňového poradce nebo přímo u finančního úřadu, který na dotazy odpovídá i telefonicky.

Co si připravit ještě před koncem roku

Prosinec je poslední měsíc, kdy se dá s daní za daný rok něco udělat. Rozhodnutí prodat, nebo počkat, se po Silvestru už zpětně nezmění.

Praktický postup není složitý.

Projít, u kterých pozic uplynou tři roky od nákupu a kdy přesně. Sečíst letošní příjmy z prodejů a porovnat je se stotisícovou hranicí. Podívat se, jestli v portfoliu neleží prodělečná pozice, kterou by šlo započíst proti letos realizovanému zisku. A u zahraničních dividend zkontrolovat, jestli je u brokera platný formulář W-8BEN, protože jeho platnost po několika letech vyprší.

Kdo si ke každému nákupu rovnou uloží datum, počet kusů a cenu, ušetří si v březnu hodiny dohledávání. Většina sporů s finančním úřadem u drobných investorů nevzniká kvůli neznalosti zákona, ale kvůli chybějícím podkladům.