Jak vybrat brokera: poplatky, bezpečnost a na co si dát pozor

Účet u brokera se dá založit za dvacet minut z telefonu. Ceník, který k němu patří, si přečte málokdo, a přitom právě on rozhoduje, kolik z výnosu po deseti letech zůstane. Poplatky u brokera se málokdy vejdou do jednoho čísla.

Rozpadají se do položek, které v reklamních materiálech nenajdete.

Tenhle text neuvádí jména ani pořadí. Ceníky se mění několikrát do roka a každý žebříček platí ke dni, kdy vznikl. Kritéria, podle kterých se broker vybírá, stárnou mnohem pomaleji. Kdo ještě neví, jestli má vůbec investovat, nebo si spíš dál spořit, najde rozhodovací rámec v textu spořit, nebo investovat.

Co broker vlastně dělá

Broker, česky obchodník s cennými papíry, je prostředník mezi vámi a burzou. Sami na burzu nemůžete. Pokyn k nákupu zadáte v jeho aplikaci, on ho pošle na trh a nakoupené cenné papíry vede na vašem majetkovém účtu.

Neporadí vám, co koupit. Regulovaný obchodník sice smí poskytovat i investiční poradenství, ale jde o samostatnou službu, kterou si platíte zvlášť. Většina levných platforem ji nenabízí vůbec a jen provádí pokyny, které jim zadáte.

Bankovní varianta bývá pohodlnější.

Investiční účet visí vedle běžného, peníze se přesouvají hned a s reklamací jdete na pobočku, kterou znáte. Sazebníky bank u obchodů s cennými papíry ale bývají vyšší než u specializovaných platforem. Ověříte to jediným způsobem: porovnáte dva konkrétní ceníky na stejném modelovém obchodu.

Licence a dohled, přes které musí projít každá platforma

První otázka nezní, kolik to stojí. Zní, jestli je firma vůbec oprávněná tuhle službu poskytovat.

Licenci obchodníkovi s cennými papíry uděluje v Česku Česká národní banka a ta na něj potom dohlíží. Brokeři z jiných zemí Evropské unie působí u nás na jednotnou evropskou licenci. Hlídá je regulátor domovské země a činnost v Česku musí předem oznámit.

Ověření trvá pár minut. ČNB provozuje veřejné seznamy regulovaných a registrovaných subjektů, kde se dohledá česká firma i notifikovaná zahraniční. Když v seznamu není, nemá u ní co dělat ani koruna. Na stejném webu vycházejí i upozornění na subjekty, které služby nabízejí bez oprávnění.

Vedle licence si ověřte ještě jednu věc: co se stane, když obchodník skončí. Majetek zákazníků je ze zákona oddělený od majetku obchodníka, takže se nemá dostat do konkurzní podstaty. Pro případy, kdy majetek přesto nejde vydat, existuje Garanční fond obchodníků s cennými papíry.

Vyplácí náhradu ve výši 90 procent nevydaného zákaznického majetku, nejvýše však protihodnotu 20 000 eur.

Ta částka má dva háčky. Nekryje tržní ztrátu, tedy situaci, kdy vaše akcie prostě spadly, a u zahraničního brokera se uplatní systém jeho domovské země s jinými limity i podmínkami. Před založením účtu se vyplatí zjistit, který fond se na váš účet vlastně vztahuje.

Jak jsou vedené vaše cenné papíry

Otázka, na kterou se skoro nikdo neptá a která má při krachu obchodníka větší váhu než ceník. Broker může vaše cenné papíry vést v samostatné evidenci přímo na vaše jméno. Druhá možnost je sběrný účet, kde leží papíry stovek zákazníků dohromady pod jménem brokera a jednotlivé vlastníky ukazuje až jeho interní evidence. Sběrný účet je u levných zahraničních platforem běžný a sám o sobě není závadou. Znamená jen to, že v krizové situaci závisí víc na kvalitě evidence a na regulátorovi, který ji kontroluje.

Praktický dopad se ukáže i v klidných časech. Ze samostatné evidence se pozice převádí snáz, na sběrném účtu záleží na tom, jestli převod nabízí přijímající strana.

Poplatky, které jsou vidět

Poplatek za pokyn je jediná položka, kterou platformy uvádějí velkými písmeny. Mívá několik podob: pevnou částku za obchod, procento z objemu, procento s minimální hranicí, občas kombinaci pevné složky a procenta.

Právě minimální hranice rozhoduje u malých částek. Modelový příklad: kdo posílá na trh 3 000 korun měsíčně a platí jedno procento z objemu, dá za nákup 30 korun. Když ale ceník stanoví minimální poplatek 100 korun, zaplatí stovku, tedy přes tři procenta vložené částky. Za rok to dělá 1 200 korun z 36 000 vložených.

U jednorázové investice 300 000 korun je pořadí obrácené. Procentní poplatek bez stropu udělá 3 000 korun, pevná sazba sto korun zůstane stovkou. Z toho plyne vodítko, které přežije každou změnu ceníku. Kdo nakupuje pravidelně malé částky, hledá nízký minimální poplatek. Kdo posílá jednou za čas velkou sumu, hledá strop nebo pevnou sazbu.

Poplatky, které se hledají hůř

Skryté nejsou. Jen bývají v sazebníku o dvě stránky dál.

Poplatek za držení cenných papírů se počítá jako roční procento z hodnoty portfolia nebo jako měsíční paušál. Sazba v setinách procenta zní neškodně, u portfolia za milion korun ale jde o stovky ročně, které odcházejí i v letech, kdy neuděláte jediný obchod. Poplatek za nečinnost naskočí, když se na účtu určitou dobu neobchoduje. Trefí tedy hlavně toho, kdo koupil široké indexové ETF a nechal ho být, zrovna klid přitom u dlouhodobého portfolia bývá spíš přednost než chyba.

Poplatek za výběr peněz bývá nulový u převodu v korunách na český účet a nenulový u převodů do zahraničí nebo u expresních výběrů. Zjistěte si i to, jestli platforma umožňuje výběr na účet vedený na jiné jméno. Většinou neumožňuje a je to dobře.

Poplatek za převod cenných papírů k jinému brokerovi je položka, na kterou lidé narazí až ve chvíli, kdy odcházejí. Bývá počítaný za každou pozici zvlášť. U portfolia s deseti různými tituly z toho vznikne částka, kvůli které lidé raději zůstanou, i když jsou roky nespokojení.

Zbývá rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou, takzvaný spread. Platíte ho vždy a žádný broker ho ve svém ceníku neuvádí jako poplatek. Platformy, které inzerují nulové provize, si obvykle berou svůj podíl právě tady, případně z toho, komu pokyn pošlou k vyřízení. Nulové poplatky neexistují. Existují poplatky přesunuté jinam.

Měnová konverze: položka, kterou skoro nikdo nepočítá

Široká akciová ETF se obchodují v eurech nebo dolarech. Účet máte v korunách. Někdo tu směnu musí udělat a vezme si za ni přirážku ke kurzu.

Přirážka se neúčtuje jako poplatek, schová se do kurzu. Půl procenta z nákupu za 3 000 korun je patnáct korun. To nikoho nebolí. Při měsíčním nákupu po dvacet let už je výsledek vidět.

Obrana je jednoduchá. Podívejte se, jestli platforma umí vést podúčet v cizí měně. Pokud ano, dá se směnit větší objem najednou nebo posílat rovnou eura z jiného zdroje. Jak se obchodní kurz liší od oficiálního a proč mezi nimi bývá znatelný rozdíl, rozebírá text o kurzu eura.

Daňový servis: co za vás broker udělá a co ne

Zisk z prodeje cenných papírů se v Česku daní, pokud se na něj nevztahuje osvobození. Podmínky osvobození i jejich limity se v posledních letech měnily, aktuální stav si ověřte u Finanční správy nebo u daňového poradce, daňové přiznání za vás broker nepodá.

Podklady pro přiznání ale připravit může. A rozdíly mezi platformami jsou tady větší než u poplatků.

Slušný standard vypadá takhle: roční výpis obchodů v češtině, přehled přijatých dividend, přehled daní sražených v zahraničí a přepočet na koruny. Na druhém konci je anglický výpis se stovkami řádků, kde si každý obchod přepočítáváte sami a hledáte, který kurz vlastně použít.

U amerických akcií a fondů se řeší daňový formulář W-8BEN, jeho vyplněním prokážete daňový domicil v Česku a snížíte srážkovou daň z dividend na sazbu podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění. U některých platforem ho podepíšete kliknutím při registraci, jinde si na něj musíte vzpomenout sami a po několika letech ho obnovit. Jestli si přiznání děláte sami, projděte si nejdřív postup podání daňového přiznání a teprve pak se rozhodujte, jak podrobný podklad od brokera potřebujete. Člověk s jedním nákupem ročně si poradí s čímkoli. Kdo obchoduje dvakrát měsíčně, ocení hotový souhrn.

Nabídka: rozhoduje to, co skutečně chcete kupovat

Počet dostupných nástrojů je marketingové číslo. Tisíc titulů navíc vám k ničemu nebude, když z nich koupíte dva.

Praktičtější otázky jsou jiné.

Má platforma přístup na evropské burzy, kde se obchodují fondy typu UCITS? Drobný investor z Evropské unie totiž americká ETF běžně koupit nemůže, brání tomu evropská pravidla o informačním dokumentu pro drobného investora. Evropské verze stejných indexových fondů dostupné jsou, ale platforma je musí nabízet. Druhá otázka míří na akumulační třídu fondů, tedy takovou, která dividendy nevyplácí a rovnou je reinvestuje. Dlouhodobému střadateli obvykle usnadní život, protože odpadá evidence přijatých dividend a jejich přiznávání. Nabídku fondů projděte předem, ne až po založení účtu.

Zlomkové akcie stojí za samostatnou úvahu. Umožní koupit část jednoho kusu, takže se dá poslat pár set korun i do titulu, který stojí několik tisíc. U pravidelných malých vkladů je to praktické a peníze nezůstávají ležet na účtu.

Slabina se ukáže při odchodu. Zlomek většinou není samostatně evidovaný cenný papír, drží ho broker ve vlastní evidenci. Převést ho k jinému brokerovi obvykle nejde a při ukončení účtu se musí prodat. Pokud jste zrovna ve ztrátě, prodáváte v okamžiku, který jste si nevybrali. Pákové produkty a rozdílové smlouvy nabízí skoro každá platforma, protože se na nich dobře vydělává. Pro člověka, který si staví dlouhodobé portfolio, nemají smysl. Že je má broker v nabídce, není důvod ho vyřadit. Důvod k opatrnosti nastává ve chvíli, kdy na ně aplikace tlačí notifikacemi.

Čeština, podpora a to, co poznáte až v provozu

Česká aplikace ještě neznamená české smluvní podmínky. Rozdíl vyjde najevo při reklamaci. Spor se zahraniční platformou se vede podle práva země, kde má sídlo, a často v angličtině.

Podporu si otestujte předem. Napište dotaz na uvedený kontakt ještě před registrací a sledujte, za jak dlouho a jak konkrétně odpoví. Šablonovitá odpověď za tři dny je informace sama o sobě.

Všímejte si i drobností, které se v recenzích neobjevují. Jestli aplikace umí opakovaný pokyn. Jestli jde nastavit trvalý příkaz z banky. Jak dlouho trvá připsání peněz na investiční účet a jestli v přehledu uvidíte historii obchodů i po několika letech.

Rozhodovací tabulka

Tabulku berte jako pomůcku, ne jako verdikt. Většina lidí spadá do dvou řádků současně a pak je otázka, který z nich popisuje skutečné chování a který jen plán.

Než tam pošlete velké peníze

Účet se dá vyzkoušet nanečisto a stojí to pár desítek korun.

Pošlete malou částku, kupte jeden kus čehokoli levného, počkejte pár dní a zase ho prodejte. Potom si nechte peníze poslat zpátky na bankovní účet a změřte, za jak dlouho dorazí. Výběr je moment, kde se o platformě dozvíte víc než v celém registračním procesu.

Ve stejném testu si stáhněte roční výpis, i když bude skoro prázdný, a podívejte se, jestli mu rozumíte. Formát, který nedáte dohromady po jednom obchodu, nedáte dohromady ani po sto.

Poslední drobnost, kterou většina lidí přeskočí: zkuste si projít proces zrušení účtu, aspoň teoreticky v podmínkách. Jak dlouho trvá, co se děje s otevřenými pozicemi a kolik se za to platí.

Kdy má smysl brokera měnit

Nespokojenost sama o sobě důvod není. Převod pozic něco stojí, u zlomkových akcií znamená nucený prodej a u velkého portfolia se protáhne na týdny.

Počítejte to jako každou jinou výměnu. Roční úspora na poplatcích proti jednorázovému nákladu na převod. Když se rozdíl vrátí do dvou tří let, stěhování dává smysl. Když je návratnost delší, obvykle se vyplatí zůstat a nový broker přichází v úvahu spíš pro nové peníze než pro staré pozice.

Jiná situace nastane, když se změní pravidla za pochodu. Zavedení poplatku za držení, zrušení podúčtu v cizí měně nebo omezení nabídky fondů umí ekonomiku účtu obrátit ze dne na den. Sazebníky se mění a oznámení o změně chodí e-mailem, který většina lidí neotevře.

Na co si dát pozor

Volání s nabídkou osobního poradce, který vám poví, co koupit, k regulovanému brokerovi nepatří. Patří k podvodným platformám. Vypadají profesionálně, ukazují rostoucí graf a peníze se z nich nedají vybrat. Jak se poznají a jak si firmu ověřit, rozebírá text o investičních podvodech.

Uvítací bonusy a akce typu prvních deset obchodů zdarma neříkají nic o ceně za pět let. Zajímavý je sazebník, který platí po skončení akce.

Žebříčky brokerů čtěte s datem vzniku v ruce. Ceníky se mění a článek starý dva roky může doporučovat platformu, která mezitím zavedla poplatek za držení nebo zdražila měnovou konverzi.

A pozor na obchodování ze zvyku. Broker vydělává na počtu pokynů, ne na vašem výnosu. Aplikace, která posílá notifikace o každém pohybu trhu, není nastavená proti vám ze zlé vůle, jen se její zájem s tím vaším nepřekrývá.

Tenhle text je vzdělávací, ne investiční doporučení. Konkrétní rozhodnutí probírejte s licencovaným poradcem a podmínky produktů ověřujte přímo u brokera, banky nebo ČNB.

Shrnutí

Výběr brokera stojí na dvou otázkách, které mají přednost před vším ostatním. Je firma dohledatelná v seznamech ČNB? A sedí její poplatková struktura na to, jak často a v jakých částkách skutečně nakupujete? Zbytek jsou detaily, byť některé z nich stojí ročně tisíce korun.

Až budete porovnávat konkrétní ceníky, spočítejte si modelový rok. Vezměte počet nákupů, které reálně uděláte, průměrnou částku, poplatek za pokyn, přirážku k měnovému kurzu a roční poplatek za držení. Sečtěte to. Číslo, které vyjde, řekne o brokerovi víc než jakákoli tabulka s hvězdičkami.