V aplikaci obchodníka s cennými papíry vypadají dva fondy na tentýž světový index skoro stejně. Podobný graf, stejný seznam firem, srovnatelná cena podílu. Rozdíl leží v číslech, která na první obrazovce vidět nejsou: v roční nákladovosti, v objemu spravovaného majetku, v zemi, kde má fond sídlo, a v tom, jak přesně index kopíruje. Po deseti letech pravidelných vkladů se z těch drobností stane částka, kterou už na výpisu poznáte. Výběr konkrétního fondu je přitom až poslední krok. Před ním stojí rozhodnutí, jestli peníze do akcií vůbec patří a jestli je pro daný cíl lepší spořit, nebo investovat. Teprve pak přijde na řadu index a po něm fond.

Index rozhoduje víc než samotný fond

Otázka, jak vybrat ETF, se často scvrkne na hledání nejnižšího poplatku. O výsledku ale rozhoduje hlavně to, co fond drží. S&P 500 sleduje pět set velkých amerických firem. MSCI World bere velké a střední firmy rozvinutých trhů a americké akcie v něm mají většinovou váhu. Indexy typu FTSE All-World nebo MSCI ACWI přidávají ještě rozvíjející se trhy. Rozdíl mezi nimi se neměří v setinách procenta poplatku.

Měří se tím, jak moc portfolio stojí na jedné zemi a na hrstce největších technologických firem.

Vedle širokých indexů existují sektorové, dividendové, tematické a indexy malých firem. Nejsou špatné, jen po investorovi chtějí, aby uměl vysvětlit, proč sáhl zrovna po nich a co od nich čeká. Kdo tuhle odpověď nemá, dopadne obvykle líp u širokého indexu.

Praktický důsledek: dva fondy na stejný index se liší v detailech, dva různé indexy se liší ve výsledku. Nejdřív tedy index, potom srovnávání fondů.

TER neříká celou cenu

TER (total expense ratio) je celková roční nákladovost fondu. U vkladu 100 000 korun znamená TER 0,2 procenta náklad 200 korun ročně. Poplatek se nestrhává z účtu, ukrajuje se průběžně přímo z majetku fondu, takže ho na výpisu nikdo neuvidí. Co v TER není: transakční náklady uvnitř fondu, srážková daň z dividend, rozpětí mezi nákupní a prodejní cenou na burze, poplatek obchodníka za pokyn a případná konverze měny. Tyhle položky poznáte na výnosu dřív než rozdíl dvou setin procenta mezi dvěma fondy.

Přesnější měřítko nabízí tracking difference, tedy skutečný rozdíl mezi ročním výnosem fondu a výnosem indexu. Umí vyjít menší než TER, protože správce část akcií za úplatu půjčuje jiným institucím a výnosem si náklady snižuje, nebo těží z daňového uspořádání fondu. Umí být i větší, hlavně u hůř dostupných trhů.

Souvisí s tím způsob replikace. Fond kopíruje index buď plnou fyzickou replikací, nebo nákupem reprezentativního vzorku akcií (sampling), nebo synteticky přes swap s investiční bankou. Syntetická varianta nese riziko protistrany, u některých amerických indexů ale kvůli dani z dividend vychází lépe. Jak fond postupuje a jaká je jeho nákladovost, popisuje povinné sdělení klíčových informací (KID) a měsíční factsheet správce.

Tracking difference porovnávejte za několik let po sobě. Jeden rok umí zamávat i s velkým a zavedeným fondem.

Objem majetku a roky na trhu

Malý fond je pro správce nevýhodný. Když se nenaplní, sloučí ho s jiným nebo ho zruší. Investor pak dostane peníze na účet nebo podíly v nástupnickém fondu a musí řešit, co dál.

Mezi investory se jako minimum traduje objem kolem sta milionů eur. Pod touhle hranicí se fondy ruší častěji. Není to regulatorní pravidlo ani žádná záruka, jen zkušenost z trhu. U fondů na hlavní světové indexy bývá objem řádově vyšší, takže se tahle hranice týká spíš úzkých tematických fondů.

Roky fungování hrají podobnou roli. Fond, který obchoduje pět a víc let, má za sebou dost dat na to, aby šla jeho odchylka od indexu vůbec porovnat. U čerstvě založeného fondu se rozhodujete podle slibu, ne podle výsledku.

Zrušení fondu se může promítnout i do daní, hlavně do tříletého časového testu u prodeje cenných papírů. Konkrétní dopad si ověřte u daňového poradce nebo u Finanční správy, protože daňová pravidla se čas od času mění.

Domicil: dvě písmena na začátku ISIN

Každý fond má identifikátor ISIN a jeho první dvě písmena označují zemi. IE znamená Irsko, LU Lucembursko. Většina evropských ETF sídlí v jedné z těch dvou zemí a rozdíl není jen formální. Označení UCITS v názvu říká, že fond splňuje evropská pravidla pro fondy nabízené drobným investorům. Ta omezují, jak velkou část majetku smí fond držet v jediném titulu, vyžadují pravidelné zveřejňování složení a povinný dokument KID. Americké ETF, o kterých se píše na zahraničních fórech, český drobný investor obvykle koupit nemůže právě proto, že tenhle evropský dokument nemá.

U fondů na americké akcie bývá výhodnější irský domicil. Irsko má s USA daňovou smlouvu, která fondu snižuje srážkovou daň z amerických dividend, a rozdíl se promítne do výnosu. U evropských a globálních indexů bez převažujícího amerického jádra je efekt menší.

Domicil přitom neříká nic o tom, kam fond investuje. Irský fond klidně drží japonské i evropské akcie. Vypovídá jen o tom, podle jakých pravidel fond funguje a jak se daní jeho příjmy.

Měna obchodování není měna rizika

O kurzovém riziku rozhoduje měna, ve které fond drží akcie. Fond na americké akcie koupený v eurech ve Frankfurtu nese kurzové riziko dolaru úplně stejně jako tentýž fond koupený v dolarech. Měna obchodování je jen přepočet na displeji.

Na jedné věci ale záleží: na konverzi peněz u obchodníka.

Kdo posílá koruny a kupuje v cizí měně, platí za směnu. Někteří brokeři si účtují desetiny procenta, jiní podstatně víc. U pravidelných menších nákupů se to sčítá.

Měnově zajištěné třídy (v názvu mívají slovo hedged) kurzové výkyvy tlumí. Zajištění ale něco stojí a jeho cena se odvíjí hlavně od rozdílu úrokových sazeb mezi měnami. U akcií a dlouhého horizontu se vliv kurzu ve výnosu obvykle rozmělní, u dluhopisů a kratších horizontů dává zajištění větší smysl. Tříd zajištěných přímo do koruny je na trhu málo, běžnější je zajištění do eur.

Akumulační, nebo distribuční třída

Tentýž index nabízí stejný správce často ve dvou třídách. Akumulační (Acc) nakoupí dividendy zpátky do fondu, distribuční (Dist) je posílá investorovi na účet. Liší se dovětkem v názvu a identifikátorem ISIN, seznam akcií mají totožný.

Kdo staví majetek na desítky let, sahá obvykle po akumulační třídě. Reinvestice proběhne sama, bez dalšího poplatku za nákup, a průběžně nevzniká zdanitelný příjem z dividend. Distribuční třída se hodí tomu, kdo chce z portfolia pravidelně čerpat, typicky v důchodu.

Rozpětí ceny a chvíle nákupu

ETF se kupuje na burze, takže nákupní a prodejní cena se liší o rozpětí zvané spread. U velkých fondů na hlavní indexy jde o zlomky procenta, u malých a exotických bývá citelnější. Při jednom velkém nákupu to nevadí, u dvanácti menších nákupů ročně už se to sečte.

Nejtěsnější bývá rozpětí ve chvíli, kdy jsou otevřené i trhy, na nichž se obchodují akcie z indexu. U amerických akcií to znamená odpoledne a večer středoevropského času. Ráno umí být rozpětí u stejného fondu výrazně širší.

U méně likvidních fondů se hodí limitní pokyn, tedy zadání maximální ceny, kterou jste ochotni zaplatit, místo tržního pokynu za aktuální cenu.

Kde ta čísla najít

Údaje, podle kterých se ETF vybírá, nejsou nikde schované. Povinné sdělení klíčových informací (KID) uvádí nákladovost, rizikový profil a stručný popis fondu. Měsíční factsheet správce přidá objem spravovaného majetku, datum vzniku fondu, způsob replikace a deset největších pozic v portfoliu. Výroční zpráva prozradí, jestli fond půjčuje cenné papíry a kolik na tom vydělal.

Nejhůř dostupná bývá tracking difference. Někteří správci ji zveřejňují přímo, jinde ji spočítáte porovnáním ročního výnosu fondu a indexu za stejné období. Uvádějí ji i srovnávače ETF, jen se metodikou liší, takže dvě stránky mohou u téhož fondu ukázat jiné číslo.

Aplikace obchodníka ukazuje obvykle jen část těchto údajů, často název, cenu a graf. Než pošlete první peníze, otevřete si stránku správce fondu a zkontrolujte si je u zdroje.

Postup, který vede k rozhodnutí

  1. Ujasněte si horizont a částku. Peníze, které budete potřebovat do pár let, do akciového ETF nepatří.
  2. Vyberte index. Široký globální, pokud pro užší volbu nemáte konkrétní důvod.
  3. Vypište si fondy, které ten index kopírují. U hlavních indexů jich bývají jednotky až desítky.
  4. Vyřaďte ty, které váš obchodník nenabízí nebo u nich účtuje vysoký poplatek za pokyn.
  5. Porovnejte tracking difference za víc let, samotné TER v tabulce nestačí.
  6. Zkontrolujte objem majetku, rok vzniku fondu a domicil podle ISIN.
  7. Zvolte třídu podle cíle, akumulační pro budování majetku, distribuční pro pravidelný příjem.

Sedm kroků vypadá pracně, ve skutečnosti jde o jedno odpoledne. A rozhodnutí vydrží roky, protože u širokého indexového fondu není důvod ho každou chvíli měnit.

Na co si dát pozor

Vybírat podle loňské výkonnosti je nejčastější chyba. Fond, který vloni vedl tabulku, nemá na letošek nic zaručeného. U módních témat to platí dvojnásob. Tematický fond přichází na trh obvykle až ve chvíli, kdy se o tématu píše, tedy po velké části růstu.

Pod zkratkou ETF se prodávají také pákové a inverzní fondy, které denní pohyb indexu násobí nebo obracejí. Kvůli způsobu přepočtu se na držení delší než pár dní nehodí. Podobně znějící ETN a ETC nejsou fondy, ale dluhové cenné papíry. Nesou riziko krachu vydavatele. Další past je zbytečná duplicita. Fond na světový index, k tomu fond na americký index, sektorový technologický fond a ještě fond velkých amerických firem drží ve výsledku hodně podobné akcie. Portfolio pak vypadá rozložené, ale není. Zkratky a označení, se kterými se v nabídce potkáte, vysvětluje finanční slovník.

Pak jsou tu nabídky, které slibují ETF se zaručeným výnosem. Takový produkt neexistuje. Kdo s ním přijde, prodává něco jiného. Jak takovou nabídku poznat a kde si ověřit poradce, rozebírá text o investičních podvodech. Poskytovatele si ověřte v seznamech regulovaných subjektů, které vede Česká národní banka.

Při srovnávání tabulek se zapomíná ještě na jednu věc. Široký akciový index umí spadnout o desítky procent a indexové ETF ho kopíruje i směrem dolů. Sebelepší výběr fondu na tom nic nezmění.

Poslední poznámka patří těm, kdo už nějaký fond mají. Když po roce narazíte na fond, který má TER o setinu procenta nižší, ještě to není důvod prodávat. Prodej podílů je z daňového pohledu příjem a u nově nakoupených podílů začne tříletý časový test běžet znovu, k tomu zaplatíte poplatek za pokyn a rozpětí na burze. Přechod se vyplatí u výrazného rozdílu v nákladech nebo když fond přestane odpovídat tomu, co má portfolio dělat. Jinak stačí posílat nové peníze do lepší varianty a tu původní nechat pracovat dál.

Tento text je vzdělávací, ne investiční doporučení. Konkrétní rozhodnutí o penězích proberte s licencovaným poradcem a aktuální podmínky produktů si ověřte u obchodníka nebo u ČNB.

Shrnutí

Výběr začíná u indexu a končí u fondu, ne naopak. U samotného fondu rozhoduje tracking difference víc než čisté TER. Pak objem spravovaného majetku, počet let na trhu, domicil zapsaný v ISIN a měna aktiv. Akumulační třída sedne budování majetku, distribuční pravidelnému čerpání příjmu.

Kdo si projde těch sedm kroků jednou pořádně, má hotovo na roky. Horší varianta je vybrat fond za pět minut podle tabulky loňské výkonnosti a pak ho po každém propadu měnit za jiný.