Ministerstvo financí obnovilo v květnu 2026 prodej státních dluhopisů drobným střadatelům a za šest týdnů si lidé objednali papíry za 80 miliard korun. Zaplatili nakonec 74 miliard, přičemž nejvíc peněz přitáhl pětiletý fixní dluhopis s výnosem 4,544 procenta ročně. Protiinflační varianta, kterou stát nabízí jako ochranu úspor před růstem cen, skončila s 8,5 miliardy hluboko za ním. Státní dluhopisy pro domácnosti mají přitom pravidla, která se od spořicího účtu i od dluhopisů obchodovaných na burze podstatně liší.

Dluhopis Republiky se po pěti letech vrátil

Dluhopis Republiky je souhrnné jméno pro státní dluhopisy, které Ministerstvo financí prodává přímo občanům, mimo burzu a mimo obchodníky s cennými papíry. Program běžel v letech 2018 až 2021, pak ho vláda zastavila. Od 14. května 2026 je zpátky.

„Pro stát je výhodné, když část jeho dluhů drží domácnosti, protože to posiluje jeho pozici a stabilitu na finančních trzích,“ uvedla k obnovení programu ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v tiskové zprávě resortu. „Nevidím důvod, proč by na úrocích ze státního dluhu nesměl profitovat i drobný český střadatel,“ dodala. Podle ministerstva drží dosud vydané emise Dluhopisu Republiky víc než 124 tisíc lidí a jde o 130,7 miliardy korun. V prvním upisovacím období roku 2026 si dluhopisy pořídilo 92 tisíc občanů, z toho 79 tisíc elektronicky.

Rozdíl proti běžnému dluhopisu je hned na začátku.

Papír se nedá koupit ani prodat na burze a jeho cena nikde nekolísá. Kdo si ho pořídí, drží ho do splatnosti, nebo požádá stát o předčasné splacení. Mechaniku kupónu, tržní ceny a výnosu do splatnosti, která platí u běžných emisí, rozebírá samostatný text o tom, co jsou dluhopisy a jak do nich investovat.

Tři varianty a tři různé sliby

Emise z 15. července 2026 obsahuje tři odlišné papíry.

Fixní státní dluhopis České republiky 2026–2031 nese 4,544 procenta ročně po celých pět let. Výnos se jednou ročně automaticky reinvestuje do stejné emise, takže se úrok počítá i z připsaného úroku. Ze sto tisíc korun tak při dodržení celé pětiletky vyroste zhruba 124 900 korun, pokud vlastník nepožádá o dřívější splacení. Proti-inflační státní dluhopis České republiky 2026–2031 pevnou sazbu nemá. Jeho úrok se odvíjí od procentní změny indexu spotřebitelských cen, tedy od oficiální inflace měřené Českým statistickým úřadem. V pátém výnosovém období, které běží od 15. července 2030, se k tomu připisuje sazba 2,50 procenta ročně jako prémie za držení do splatnosti. Kdo požádá o splacení dřív, má roční výnos zastropovaný na pěti procentech.

Třetí novinkou je Flexi Bond, formálně vyměnitelná státní pokladniční poukázka. Splatnost má tři měsíce a pro emisi od 15. července do 15. října 2026 nese 3,75 procenta ročně. Při splatnosti se automaticky vymění za novou emisi s aktuální sazbou, pokud majitel neřekne jinak. „Obnovujeme oblíbený Fixní dluhopis i Proti-inflační dluhopis a posilujeme u nich motivaci pro dodržení celé spořicí doby pěti let,“ popsala Schillerová logiku prémie v pátém roce.

Rozdělení objednávek z prvního upisovacího období ukazuje, co lidé opravdu chtěli. Fixní papír přitáhl 37,9 miliardy korun, tříměsíční Flexi Bond 27,6 miliardy a protiinflační varianta 8,5 miliardy. Známé číslo dnes zkrátka porazilo příslib ochrany před cenami, které zatím nikam prudce nerostou.

Protiinflační dluhopis chrání kupní sílu, výnos negarantuje

Protiinflační papír slibuje jedno: že peníze neztratí kupní sílu. Nic víc. Když ceny vyskočí, výnos je zhruba dorovná. Když je inflace nízká, je nízký i úrok.

Právě to se teď děje. Spotřebitelské ceny podle Českého statistického úřadu v červenci 2026 meziročně vzrostly o 1,7 procenta a průměrná míra inflace za posledních dvanáct měsíců dosáhla dvou procent. Při takových číslech vydělá fixní papír s 4,544 procenta výrazně víc než varianta navázaná na ceny.

Jak se inflace počítá a co dělá s úsporami, vysvětluje článek o inflaci a znehodnocování peněz. Obrácený scénář ale existuje. V roce 2022 rostly ceny v Česku dvouciferným tempem a pevný kupón by tehdy reálnou hodnotu úspor neuchránil. Nikdo dopředu neví, který z pěti let té které emise bude klidný a který ne. Rozdělení peněz mezi obě varianty je proto běžný postup a nic proti němu nemluví.

Malý háček je v tom, kdy se sazba vyhlašuje. Úrok pro dané výnosové období se stanoví podle inflace zveřejněné v průběhu roku, takže investor při nákupu nezná ani jednu z pěti budoucích sazeb. Kupuje pravidlo, ne číslo.

Úpis běží jen v otevřených oknech

Dluhopis Republiky se nedá koupit kdykoli. Ministerstvo otevírá upisovací období a mimo ně se objednávka podat nedá.

První okno roku 2026 běželo od 14. května do 28. června, zaplatit bylo nutné do 7. července a emise proběhla 15. července. Druhé upisovací období trvá od 24. srpna do 4. října 2026 a v nabídce je pouze Flexi Bond. Třetí okno chystá ministerstvo na podzim a v předvánočním čase, tentokrát znovu se všemi třemi typy.

Jeden kus má jmenovitou hodnotu jednu korunu. Minimum je 1 000 kusů, tedy tisíc korun. Strop činí 3 miliony kusů na jednu osobu, jeden typ dluhopisu a jedno upisovací období. Nákup probíhá elektronicky přes majetkový účet vedený ministerstvem, bez poplatku. Kdo chce papírovou cestu, zajde na pobočku smluvního distributora. Československá obchodní banka nabízí všechny tři typy, Česká spořitelna fixní a proti-inflační dluhopis.

Objednávka sama o sobě nestačí. Peníze musí na účet distributora dorazit do stanoveného termínu, jinak se objednávka ruší. V prvním kole letos zaplatilo víc než 92 procent objednaného objemu, zbytek propadl.

Ministerstvo k dluhopisům přibalilo i pamětní listy s motivy státnosti, mimo jiné se svatým Václavem, českým lvem nebo rotundou svatého Jiří na Řípu, a nově dárkové certifikáty. S výnosem to nemá nic společného, na rozhodování části kupujících to ale zjevně vliv má.

Peníze se dají vzít zpět, ale jen v určený den

Tady většina lidí podcení rozdíl proti spořicímu účtu.

Dluhopis Republiky se neprodává na trhu, jediná cesta ven před splatností vede přes žádost o předčasné splacení, kterou stát vyřizuje jednou ročně k předem stanovenému datu. Kdo peníze potřebuje v březnu a nejbližší termín je až v létě, čeká.

Objem má také svá pravidla. Do 500 tisíc kusů lze nechat splatit celou pozici, nad tuto hranici maximálně polovinu. Poplatek se za to neúčtuje.

U proti-inflačního dluhopisu má předčasný odchod ještě druhou cenu. Roční výnos se v takovém případě zastropuje na pěti procentech a prémie 2,50 procenta za pátý rok propadá. V roce s prudkým růstem cen by to znamenalo znatelně méně peněz, než kolik by přinesla plná pětiletá držba.

Flexi Bond je v tomhle jiný. Doběhne za tři měsíce a majitel se pak rozhodne, jestli peníze vybere, nebo je nechá běžet dál v nové emisi.

Z výnosu si daň neukousne nic

Výnosy státních dluhopisů z emisí vydaných od 1. ledna 2021 jsou podle Ministerstva financí osvobozené od daně z příjmů. Na účet přijde celá slíbená částka a do daňového přiznání se neuvádí.

To dělá při srovnání s bankou větší rozdíl, než se na první pohled zdá. Z úroku na spořicím účtu banka daň strhává už při připsání, takže inzerovaná sazba je hrubé číslo a do kapsy dorazí méně. U fixního státního dluhopisu je 4,544 procenta zároveň čistý výnos.

Starších emisí Dluhopisu Republiky, tedy těch z let 2018 až 2020, se osvobození netýká a odvádí se z nich srážková daň. Konkrétní daňový dopad na vlastní situaci je vhodné ověřit u Finanční správy nebo u daňového poradce.

Kde je proti spořicímu účtu slabina

Fixní dluhopis zamyká sazbu na pět let. To je výhoda i nevýhoda podle toho, kam se pohnou úrokové sazby.

Česká národní banka drží dvoutýdenní repo sazbu na 3,75 procenta a spořicí účty se od ní odvíjejí. Pokud banka v příštích letech sazby zvedne, spořicí účty zareagují během měsíců a majitel pětiletého papíru zůstane u svých 4,544 procenta. Pokud sazby klesnou, dopadne srovnání opačně a fixní dluhopis se ukáže jako dobrá volba. Největší rozdíl ale dělá likvidita. Peníze na spořicím účtu jsou k dispozici týž den. U Dluhopisu Republiky se čeká na roční termín. Nouzová rezerva do státních dluhopisů proto nepatří, i když je sazba lákavá. Kam s penězi podle toho, za jak dlouho budou potřeba, rozebírá přehled kam uložit peníze, aby neztrácely hodnotu.

Poslední věc, na kterou lidé zapomínají. Stát garantuje splacení sám za sebe, na Dluhopis Republiky se nevztahuje pojištění vkladů přes Garanční systém finančního trhu. U českého státního dluhu v korunách jde o rozdíl spíš teoretický, ale patří se ho znát.

Na co si dát pozor

Nejčastější záměna se týká slova dluhopis. Papír vydaný státem a papír vydaný neznámou firmou s kupónem devět procent mají společný jen název. U korporátních emisí rozhoduje, jestli dlužník vůbec zaplatí, a Česká národní banka k nim vydala samostatné desatero pro drobné investory.

Druhá past je v očekávání. Protiinflační dluhopis nezhodnotí úspory nadprůměrně, jeho úkolem je držet krok s cenami. Kdo si od něj slibuje víc, bude v letech s nízkou inflací zklamaný.

Třetí věc jsou termíny. Nabídka se otevírá jen v upisovacích obdobích a jejich data se mění. Aktuální stav je vždy na webu dluhopisy.gov.cz, starší články o výnosech minulých emisí se ke stávající nabídce nevztahují.

A poslední. Objem 74 miliard korun z jednoho upisovacího období ukazuje, jak silná poptávka po státních papírech mezi domácnostmi je. Sám o sobě to ale není argument pro nákup. Rozhodovat by měl horizont, tedy to, kdy budou peníze potřeba, a jaká část úspor už leží v hotové rezervě.

Komu státní dluhopisy sedí a komu ne

Fixní varianta dává smysl člověku, který peníze roky nepotřebuje a chce mít jistotu, kolik dostane. Pětiletý závazek s jediným ročním oknem pro odchod je za tu jistotu cena.

Protiinflační papír pasuje spíš tomu, kdo se bojí opakování cenového skoku z let 2022 a 2023 a je ochotný smířit se s nízkým výnosem v klidných letech. Flexi Bond je nejblíž spořicímu účtu, ale s daňovým osvobozením a s tříměsíčním krokem. Hodí se na peníze, které mají chvíli ležet, než pro ně přijde jiné využití.

Pro koho se produkt nehodí: pro domácnost bez finanční rezervy a pro peníze, které mohou být potřeba během týdne. Tady zůstává lepší volbou spořicí účet, i když z něj daň ubere svůj díl.

Tento text je obecný přehled, ne investiční doporučení. Konkrétní volba závisí na příjmech, horizontu a ochotě nést riziko. Nejbližší rozhodnutí čeká zájemce na podzim, kdy ministerstvo chystá třetí upisovací období se všemi třemi typy dluhopisů.