Bitcoin za jediný rok dokáže ztratit polovinu hodnoty a o dva roky později ji zase znásobit. Pro někoho je to důkaz, že jde o budoucnost peněz. Pro jiného varování, že jde o jeden z nejrizikovějších způsobů, jak přijít o úspory. Pravda je, že kryptoměny jsou obojí zároveň – a kdo do nich vstupuje bez pochopení, na čem stojí, hazarduje se stejnou nevědomostí, s jakou by hrál ruletu.

Co jsou kryptoměny

Kryptoměna je digitální aktivum, které existuje jen v podobě záznamů v distribuované databázi, bez fyzické podoby a bez centrální instituce, která by ji vydávala nebo garantovala. Na rozdíl od korun nebo eur nestojí za kryptoměnou žádná centrální banka ani stát – jejich hodnota se odvíjí čistě od nabídky, poptávky a důvěry uživatelů, že si za ně někdo jiný bude ochotný něco koupit nebo je přijmout jako platbu.

Nejznámější kryptoměnou je bitcoin, vytvořený v roce 2009 jako první praktická implementace této technologie. Od té doby vzniklo tisíce dalších kryptoměn s různým účelem, technologií a mírou skutečného využití – od projektů s reálnou komunitou vývojářů po marketingové projekty bez skutečné hodnoty.

Jak funguje blockchain jednoduše

Blockchain je technologie, na které kryptoměny stojí – sdílená databáze (účetní kniha) transakcí, kterou najednou spravuje velké množství nezávislých počítačů po celém světě místo jedné centrální instituce jako je banka. Nové transakce se seskupují do „bloků“, které se propojují (řetězí) s předchozími bloky, odtud název blockchain neboli řetězec bloků.

Zápis do blockchainu je navržený tak, aby ho nešlo zpětně změnit bez souhlasu drtivé většiny počítačů v síti – proto se o kryptoměnách mluví jako o obtížně padělatelných a odolných vůči cenzuře jedné instituce. Cenou za tuhle decentralizaci je absence centrální autority, na kterou by se dalo obrátit v případě omylu, podvodu nebo ztráty přístupu – u kryptoměn typicky neexistuje nikdo, kdo by chybnou transakci vrátil zpět nebo obnovil zapomenuté heslo.

Jak kryptoměnu koupit

Nejběžnější cesta k nákupu kryptoměny vede přes kryptoměnovou burzu (směnárnu) – online službu, kde uživatel po ověření totožnosti nakoupí kryptoměnu za koruny nebo jinou měnu. Burzy se liší nabídkou kryptoměn, poplatky za nákup a prodej i mírou regulace a zabezpečení.

Před výběrem burzy se vyplatí zjistit, jestli podléhá regulaci v Evropské unii, jaké má poplatky za transakce a výběry, a jak dlouho na trhu působí – historie kryptoměnového trhu zahrnuje i případy zkrachovalých nebo podvodných burz, které o vklady uživatelů přišly.

Kde kryptoměnu uložit

Po nákupu má uživatel na výběr, jestli nechá kryptoměnu na účtu u burzy, nebo si ji převede do vlastní peněženky. Peněženka v tomto kontextu neznamená fyzické místo, kde by kryptoměna „ležela“, ale software nebo zařízení, které spravuje soukromé klíče – kryptografické údaje, které dokazují vlastnictví dané kryptoměny na blockchainu a umožňují s ní disponovat.

Zjednodušeně se rozlišuje horká peněženka (aplikace nebo software připojený k internetu, pohodlnější pro časté transakce, ale zranitelnější vůči útoku) a studená peněženka (hardwarové zařízení nebo papírový záznam klíčů bez připojení k internetu, méně pohodlná, ale odolnější vůči vzdálenému napadení).

Základní pravidlo kryptoměnového světa zní: kdo nemá kontrolu nad soukromými klíči, nemá plnou kontrolu nad kryptoměnou. Kryptoměna ponechaná na burze je vystavená riziku, že burza zkrachuje, bude napadená, nebo omezí výběry – ztráta přístupu k vlastní peněžence bez zálohy klíčů zase znamená nenávratnou ztrátu prostředků – na rozdíl od zapomenutého hesla do internetového bankovnictví tu není nikdo, komu zavolat.

Volatilita: proč ceny tak kolísají

Kryptoměnový trh je oproti tradičním finančním trhům relativně malý a méně likvidní, což znamená, že i jednotlivé velké nákupy nebo prodeje dokážou pohnout cenou výrazně víc než u zavedených aktiv jako jsou akcie velkých firem. K tomu se přidává citlivost na zprávy, regulační rozhodnutí jednotlivých států a náladu na sociálních sítích, která dokáže cenu hnát oběma směry rychleji, než je u jiných investic obvyklé.

Tahle volatilita znamená, že hodnota vložených peněz se může v krátkém čase výrazně snížit i zvýšit – kdo si nemůže dovolit ztrátu vložené částky, nebo peníze bude brzy potřebovat na něco jiného, riskuje, že bude nucený prodávat právě v okamžiku poklesu.

Rizika, se kterými je potřeba počítat

Kromě cenové volatility nese vlastnictví kryptoměn i další rizika: ztrátu přístupu k peněžence kvůli zapomenutému heslu nebo ztracenému zařízení bez zálohy, riziko podvodných projektů a takzvaných „rug pull“ schémat, kdy tvůrci projektu po nashromáždění peněz od investorů zmizí, riziko útoku na burzu nebo peněženku, a regulační riziko – pravidla pro kryptoměny se v jednotlivých zemích teprve vyvíjejí a mohou se v budoucnu měnit způsobem, který ovlivní jejich dostupnost nebo zdanění.

Žádné z těchto rizik nejde eliminovat úplně, jen omezit rozumnou opatrností: použitím zavedených a regulovaných burz, zálohováním přístupových údajů k peněžence na bezpečném místě a investováním jen částky, jejíž případnou ztrátu by domácí rozpočet unesl bez větších potíží.

Jak to je s daněmi

Příjem z prodeje kryptoměny v Česku podléhá dani z příjmu, pokud nejsou splněné podmínky pro osvobození – ty se odvíjí mimo jiné od doby držení a výše příjmu, podobně jako u jiného majetku. Podrobný rozbor toho, kdy se uplatní časový test, jaký je limit pro osvobození a jak se počítá základ daně, přináší samostatný článek o dani z kryptoměn. Přesná pravidla, aktuální limity pro osvobození a způsob výpočtu základu daně se mohou měnit a liší se podle konkrétní situace poplatníka, proto je vždy potřeba ověřit aktuální stav u daňového poradce nebo přímo na Finanční správě, ne se spoléhat na obecné shrnutí.

Praktické doporučení: vést si od začátku přehled o všech nákupech a prodejích (datum, částka, kurz) – zpětné dohledávání historie transakcí při daňovém přiznání za několik let zpátky bývá výrazně pracnější než průběžná evidence.

Co kryptoměny nejsou

Kryptoměny nejsou zaručený způsob zhodnocení peněz a nejsou ani plnohodnotnou náhradou tradičního bankovnictví pro každodenní platby – přijímá je jen omezený okruh obchodníků a jejich cenová nestabilita komplikuje běžné použití jako platebního prostředku. Nejsou ani anonymní v tom smyslu, v jakém se o nich někdy mluví – transakce na veřejném blockchainu jsou dohledatelné, jen nejsou přímo spojené se jménem, dokud někdo tuhle vazbu neodhalí, například právě při nákupu na regulované burze s ověřením totožnosti.

Tento článek neposkytuje investiční doporučení a není návodem, do čeho a kolik investovat. Kdo zvažuje vstup do kryptoměn, měl by počítat s tím, že jde o rizikovou třídu aktiv s možností citelné ztráty, a rozhodnutí konzultovat s nezávislým finančním poradcem, ne se řídit jen dojmem z internetových diskuzí.