Investovat, aniž by si člověk sám vybíral jedinou akcii nebo fond, slibuje dnes v Česku hned několik aplikací. Stačí odpovědět na pár otázek o věku, cíli a vztahu k riziku, poslat peníze a o zbytek se postará algoritmus. Tomuhle modelu se říká robo-advisor. Otázka, jestli se to vyplatí, ale nemá jedinou odpověď pro každého.

Algoritmus místo poradce u přepážky

Robo-advisor je online služba, která za investora navrhne portfolio, nakoupí ho a průběžně upravuje, obvykle ze širokých akciových a dluhopisových ETF fondů. Místo schůzky s bankéřem zájemce vyplní krátký dotazník o věku, příjmu, cíli a vztahu k riziku. Software z odpovědí spočítá doporučené rozložení peněz a nákup provede sám, bez dalšího telefonátu nebo podpisu na pobočce. Model přišel původně ze zahraničí, dnes u nás podobné služby nabízí několik tuzemských platforem, mezi nejznámější patří Portu nebo Fondee.

Výhoda je zřejmá: odpadá nutnost sám vybírat konkrétní fondy a ručně je jednou za čas srovnávat zpátky do původních poměrů. Prvních pár rozhodnutí udělá dotazník, zbytek běží na pozadí sám.

Peníze obvykle putují na účet pravidelnou měsíční platbou, podobně jako u spořicího účtu, a nákup dalších podílů ETF proběhne automaticky. Majetek klienta přitom bývá oddělený od majetku samotné firmy, takže případný krach poskytovatele by neměl znamenat ztrátu nakoupených fondů, podobně jako je to u klasického brokera.

Software nemá emoce a v panice neprodává.

Portfolio poskládá dotazník, ne schůzka s poradcem

Sestavení portfolia stojí na takzvaném rizikovém profilu. Dotazník se ptá, na jak dlouho může člověk peníze nechat stranou, jak by reagoval na propad o třetinu a jaký má finanční cíl, třeba rentu za dvacet let nebo rezervu na byt za pět. Výsledkem bývá jedna z několika předpřipravených variant: konzervativní s převahou dluhopisů, vyvážená, nebo dynamická postavená skoro celá na akciích. Mladší investor s dlouhým horizontem obvykle dostane tu dynamičtější, člověk těsně před cílem naopak víc dluhopisů, které by měly kolísat míň.

Robo-advisor pak portfolio i sám udržuje. Jakmile se poměr akcií a dluhopisů vlivem pohybu trhu vychýlí z nastaveného cíle, systém část jedné složky prodá a dokoupí druhou, aby se poměr vrátil zpátky. Tomuhle procesu se říká rebalancing a ručně by ho jinak musel investor hlídat sám.

S přibývajícím věkem a blížícím se cílem robo-advisor obvykle postupně snižuje podíl akcií ve prospěch dluhopisů, aby portfolio před výběrem peněz míň kolísalo. Tomuhle postupnému posunu se říká glide path.

Některé platformy nabízí kromě akcií a dluhopisů i příměs zlata nebo nemovitostního fondu. Základ ale skoro vždy tvoří ETF sledující široké akciové indexy, tedy koše stovek až tisíců firem najednou, ne sázka na jednotlivé tituly.

Poplatek, který se počítá z celého majetku

Za pohodlí si robo-advisor účtuje poplatek za správu, obvykle jako procento z hodnoty celého portfolia každý rok. Neplatí se tedy jednorázově při nákupu, ale opakovaně z celé spravované částky, ať portfolio zrovna roste, nebo je zrovna v mínusu. V korunách to vypadá takto: u portfolia za 500 000 korun a poplatku 1 procento ročně zaplatí investor za správu 5 000 korun ročně, ať portfolio mezitím vzroste, nebo se propadne.

Konkrétní sazby se mezi poskytovateli liší a v čase se mění. Fondee má v době psaní tohoto textu podle vlastního ceníku u klasického účtu poplatek 1,09 procenta ročně, který klesá na 0,9 procenta při pravidelné investici od 10 000 korun měsíčně nebo portfoliu nad milion korun, a na 0,7 procenta od 30 000 korun měsíčně nebo při portfoliu nad tři miliony korun. Zvýhodněné účty mají sazbu nižší: dětský účet 0,24 procenta ročně, důchodový účet 0,3 procenta a studentský 0,61 procenta ročně. Vstupní ani výstupní poplatek si Fondee podle webu neúčtuje. Portu funguje na podobném principu více úrovní účtu, kde poplatek s rostoucí investovanou částkou také klesá. Přesnou aktuální sazbu je ale potřeba dohledat přímo v ceníku na webu, protože se sazby obou služeb čas od času mění.

K poplatku za správu se ještě přičítá vlastní nákladovost použitých ETF fondů, takzvané TER. Tu si strhává správce fondu, ne robo-advisor, a u běžných akciových indexových ETF se pohybuje v desetinách procenta ročně.

Stejné ETF, jen bez algoritmu navíc

Kdo si nechce platit za automatické sestavení portfolia, může si podobný základ, tedy pár širokých akciových a dluhopisových ETF, koupit sám přes běžného brokera. Zaplatí jen nákladovost samotných fondů a poplatek za obchod, žádnou průběžnou správu navíc. Fond kopírující světový akciový index iShares Core MSCI World má TER 0,2 procenta ročně, tedy zlomek toho, co si za správu účtují tuzemští robo-advisoři.

V praxi to znamená vybrat třeba jeden fond na světové akcie a jeden na státní dluhopisy, rozdělit mezi ně peníze v poměru, který odpovídá vlastnímu vztahu k riziku, a jednou za rok zkontrolovat, jestli se poměr příliš nevychýlil. Rozdíl v poplatku vypadá na první pohled jako pár desetin procenta. Na horizontu dvaceti a víc let se ale odečítá z výnosu každý jeden rok, takže se v konečné částce projeví citelně.

Konkrétní čísla to ukážou líp. Investor si dvacet pět let posílá 2 000 korun měsíčně a trh mu před poplatky vydělává 7 procent ročně. Robo-advisor s celkovými náklady kolem 1,3 procenta ročně srazí čistý výnos na 5,7 procenta a z vkladů 600 000 korun udělá zhruba 1 295 000 korun. Vlastní portfolio s náklady jen 0,2 procenta drží čistý výnos na 6,8 procenta a stejné vklady dotáhne na přibližně 1 521 000 korun. Investice i vývoj trhu jsou v obou případech úplně stejné, jediný rozdíl je v poplatcích, a přesto to dělá přes 225 000 korun. Výpočet je zjednodušený, nepočítá s daněmi ani s tím, že se sazby v čase mění, a skutečný výnos trhu předem nezná nikdo.

Sám dělá i rozhodnutí, která robo-advisor odebírá z rukou: kolik peněz kam poslat, kdy dokoupit a kdy zůstat v klidu. Kdo tohle řešit nechce nebo se v tom necítí jistě, dostane u robo-advisora tuhle práci hotovou, i za cenu vyššího poplatku.

Komu se hodí a komu ne

Robo-advisor sedí lidem, kteří chtějí investovat pravidelně, nechtějí se učit rozdíly mezi jednotlivými fondy a raději si za tuhle starost připlatí. Hodí se i těm, kdo u peněz potřebují jistotu, že se portfolio samo udrží v nastaveném poměru, i když na něj sami měsíce zapomenou.

Menší smysl dává lidem s velkým portfoliem, kterým i malý rozdíl v procentech znamená ročně statisíce korun, a těm, kdo se investování chtějí věnovat sami a nevadí jim jednou za čas otevřít účet u brokera a portfolio zkontrolovat ručně.

Rozhodnutí tak nestojí na tom, jestli je robo-advisor dobrý, nebo špatný produkt. Stojí na tom, čeho se investor chce vzdát: části výnosu, nebo vlastního času.

Na co si dát pozor

Poplatek za správu se strhává i v letech, kdy portfolio ztrácí hodnotu. Robo-advisor nezaručuje žádný výnos, jen spravuje peníze podle zvoleného rizikového profilu, a stejně jako u každé investice do akcií a dluhopisů může hodnota portfolia dočasně klesnout o desítky procent. Grafy a kalkulačky na webech jednotlivých platforem obvykle počítají s historickým průměrným výnosem, jde ale o ilustraci, ne o slib. Skutečný budoucí výnos předem nezná nikdo.

Automatické investování funguje oběma směry. Stejně snadno, jako se dá nastavit pravidelná platba, se dá i zrušit, a řada lidí to udělá právě ve chvíli, kdy trh padá a nákup by se nejvíc vyplatil. Zrušení platby uprostřed propadu bývá dražší chyba než vysoký poplatek za správu.

Než někam pošlete peníze, ověřte si, jestli má daná platforma oprávnění poskytovat investiční služby. Přehled regulovaných subjektů vede Česká národní banka a je veřejně dostupný, licenci tak jde dohledat během pár minut.

Nízký vstupní poplatek se nerovná nízkým celkovým nákladům. Součet poplatku za správu a nákladovosti podkladových fondů se vyplatí spočítat dopředu, ne až podle výpisu za první rok.

Čas, nebo poplatek

Univerzální odpověď na otázku z titulku neexistuje, jen otázka, co je pro koho cennější: čas, nebo vyšší poplatek za pohodlí. Kdo se rozhoduje mezi robo-advisorem a vlastním portfoliem, udělá dobře, když si dopad poplatku spočítá na vlastní částce a horizontu, ne jen na cizím modelovém příkladu. Kdo si teprve ujasňuje základní pojmy jako riziko nebo investiční horizont, může se nejdřív podívat, jak začít investovat krok za krokem, a volbu mezi robo-advisorem a vlastním portfoliem nechat až na později.