Sazebník brokera se vejde na jednu obrazovku. Skládá se ale z položek, které spolu navzájem nesouvisí, platí se v různých okamžicích a některé se do žádného přehledu vůbec nepropíšou. Kdo srovnává dva ceníky podle jednoho čísla u nákupu, srovnává jen zlomek skutečné ceny. Rozdíl mezi levnou a drahou kombinací poplatků dokáže po letech pravidelného investování udělat statisíce korun.
Nula na první stránce ceníku negarantuje nulovou cenu.
Kolik se platí za samotný nákup
Kdo kupuje podílový fond přes banku, běžně narazí na vstupní poplatek. Strhává se jednorázově z vkládané částky, dřív než se peníze vůbec dostanou do fondu, a u aktivně spravovaných fondů prodávaných v Česku bývá v jednotkách procent. Při vkladu 200 000 korun a vstupním poplatku tři procenta zmizí hned na začátku 6 000 korun, ještě než částka dostane jedinou šanci se zhodnotit.
U brokera a u burzovně obchodovaných fondů (ETF) vstupní poplatek většinou chybí. Místo něj přijde transakční poplatek za jednotlivý pokyn k nákupu nebo prodeji, obvykle jako pevná částka, procento z objemu nebo kombinace obojího s minimální hranicí. Právě ta minimální hranice rozhoduje u malých pravidelných nákupů. Kdo posílá na trh menší částku každý měsíc, hledá nízkou nebo nulovou minimální sazbu. Kdo investuje jednorázově větší sumu, počítá spíš se stropem procentní sazby.
Dva poplatky, které se pletou
Platí je dvě různé instituce ve dvou různých okamžicích, přesto se běžně zamění. První je poplatek za vedení nebo držení účtu u brokera, obvykle měsíční paušál nebo roční procento z hodnoty portfolia. Druhá je nákladovost samotného fondu, označovaná zkratkou TER (total expense ratio), a tu neúčtuje broker, ale správce fondu. Strhává se přímo z majetku fondu každý den po malých částech, takže se nikdy neobjeví na výpisu z investičního účtu jako samostatná platba. Investor ji pozná jen podle toho, že hodnota fondu roste o něco pomaleji, než by rostla bez ní.
U velkých pasivních akciových ETF bývá TER v setinách až nízkých desetinách procenta ročně. U aktivně spravovaných podílových fondů, které v Česku běžně prodávají banky, bývá roční nákladovost spíš mezi jedním a dvěma procenty, k tomu ještě zmíněný vstupní poplatek. Rozdíl mezi setinami a jednotkami procenta vypadá na papíře jako maličkost. Na horizontu pětadvaceti let maličkostí není, jak ukazuje výpočet níž.
Přesnou nákladovost konkrétního fondu nemusí investor hledat oklikou přes weby a diskuzní fóra. Každý fond nabízený drobným investorům v Evropské unii musí mít takzvané sdělení klíčových informací, zkráceně KID, dokument o maximálně třech stranách, který mimo jiné shrnuje náklady produktu. Najde se na webu správce fondu nebo přímo v aplikaci brokera u konkrétního titulu.
Součet poplatku za vedení účtu a nákladovosti fondu dá lepší představu o ceně než každé číslo zvlášť. Někteří brokeři poplatek za vedení neúčtují vůbec a vydělávají jinde, třeba na měnové konverzi. Jiní ho mají a kompenzují ho nižší cenou za pokyn. Univerzální pravidlo neexistuje, počítat se musí vždycky konkrétní kombinace.
Směna korun do dolarů nebo eur
Většina velkých akciových ETF a jednotlivých zahraničních akcií se obchoduje v dolarech nebo eurech, zatímco účet českého investora bývá vedený v korunách. Převod měny někdo musí udělat a skoro nikdy to není zadarmo. Přirážka se obvykle neobjeví jako samostatný řádek v ceníku, schová se přímo do směnného kurzu, který investor na obrazovce dostane.
Modelový příklad: převod 100 000 korun do dolarů. Při přirážce 0,2 procenta ke kurzu zaplatí investor na směně 200 korun. Při přirážce 1,5 procenta je to 1 500 korun, tedy víc než sedminásobek za v podstatě stejnou službu. V aplikaci se to jako poplatek neukáže, projeví se to jenom o něco nižším počtem dolarů, které za koruny nakoupí.
Pomůže podúčet vedený přímo v cizí měně, pokud ho platforma nabízí. Větší objem se pak dá směnit najednou, místo aby se malá přirážka platila při každém jednotlivém nákupu.
Výběr peněz a poplatek za nečinnost
Dvě položky přijdou na řadu, až když je skoro pozdě cokoli srovnávat, totiž v okamžiku, kdy investor s platformou končí nebo dlouho neobchoduje. Výběr peněz na český bankovní účet bývá zdarma, výběr do zahraničí nebo expresní převod obvykle něco stojí. Poplatek za nečinnost naskočí po delší době bez jediného obchodu a v ceníku bývá schovaný pod anglickým názvem, třeba inactivity fee.
Trefí to paradoxně spíš disciplinovaného investora. Kdo koupí široké ETF a nechá ho růst deset let bez zásahu, dělá přesně to, co se u dlouhodobého portfolia doporučuje, a přesto může platit víc než ten, kdo obchoduje často. Před založením účtu se vyplatí v podmínkách najít, jestli takový poplatek existuje a po jak dlouhé neaktivitě se počítá.
Tenhle text se drží jen u ceny. Kompletní pohled na výběr brokera, včetně licence u ČNB, způsobu úschovy cenných papírů a daňového servisu, nabízí text Jak vybrat brokera: poplatky, bezpečnost a na co si dát pozor.
Jak spočítat celkový dopad na výnos
Jednotlivé poplatky se dají sečíst do jednoho čísla, které lze nazvat celkový roční náklad. Sečte se roční nákladovost fondu, roční poplatek brokerovi za vedení účtu, pokud existuje, a průměrný roční dopad transakčních poplatků i měnové konverze podle toho, jak často se skutečně nakupuje. Investorovi, který posílá peníze jednou měsíčně do jednoho ETF bez poplatku za vedení, vyjde celkový roční náklad blízko samotnému TER. Tomu, kdo často obchoduje s dražším fondem u brokera, který si účtuje i vedení účtu, se čísla sčítají a výsledek bývá vyšší, než čekal.
Rozdíl v praxi ukáže modelový výpočet. Investor posílá 3 000 korun měsíčně po dobu pětadvaceti let, trh se zhodnocuje šest procent ročně před náklady a vloží tak celkem 900 000 korun. Při celkových ročních nákladech kolem 0,3 procenta, tedy u levného ETF bez poplatku za vedení, klesne čistý výnos na 5,7 procenta a na účtu bude přibližně 1 943 000 korun. Při nákladech kolem dvou procent ročně, což odpovídá dražšímu aktivně spravovanému fondu v kombinaci s brokerem, který si účtuje i vedení účtu, klesne čistý výnos na 4 procenta a výsledná částka vyjde na přibližně 1 527 000 korun. Rozdíl mezi oběma variantami dělá zhruba 416 000 korun, a to při stejné vložené částce, stejném horizontu i stejném hrubém výnosu trhu.
| Horizont | Levná kombinace (5,7 % čistě) | Drahá kombinace (4,0 % čistě) | Rozdíl |
|---|---|---|---|
| 15 let | 840 000 Kč | 734 000 Kč | 106 000 Kč |
| 20 let | 1 316 000 Kč | 1 092 000 Kč | 224 000 Kč |
| 25 let | 1 943 000 Kč | 1 527 000 Kč | 416 000 Kč |
| 30 let | 2 770 000 Kč | 2 056 000 Kč | 714 000 Kč |
Čím delší horizont, tím víc rozdíl bolí, protože se stejná procentní ztráta každý rok počítá z většího a většího základu. Přesně to je důvod, proč se u nákladů vyplatí soustředit hlavně na položky, které se opakují každý rok, tedy TER a poplatek za vedení účtu. Jednorázová položka se zaplatí jednou. Ta roční se platí pořád.
Na co si dát pozor
Do reklamy se dostane skoro vždycky jen jedno číslo, cena za pokyn. TER fondu, poplatek za vedení účtu i měnová přirážka se v marketingových materiálech objevují málokdy, přestože se na dlouhém horizontu sčítají do vyšší částky než ta reklamní nula.
Sazebník, který investor našel při zakládání účtu, nemusí platit navěky. Podmínky se v průběhu vztahu s platformou mění a oznámení o změně přijde nejčastěji e-mailem, který otevře málokdo. Jistotu dá jedině aktuální ceník stažený přímo z webu platformy, ne článek nebo tabulka stará rok dva.
Dvě čísla v ceníku nejde srovnávat izolovaně. Nižší TER u dražšího brokera s poplatkem za vedení může v součtu prohrát proti vyššímu TER u brokera bez něj, a odpověď se liší podle toho, kolik peněz na účtu leží a jak dlouho tam zůstane.
Tenhle článek je vzdělávací, ne konkrétní investiční doporučení. Aktuální sazby a podmínky je potřeba ověřit přímo u brokera nebo v jeho platném sazebníku, modelové výpočty v textu počítají s předpokládaným, ne zaručeným výnosem.
Kolik poplatků vlastně hlídat
Poplatky u brokera nejsou jedno číslo. Je jich pět až šest a platí se v různých okamžicích různým subjektům. Vstupní a transakční poplatek se zaplatí při nákupu, měnová přirážka se schová do kurzu. TER fondu a poplatek za vedení účtu se platí každý rok bez ohledu na to, jestli investor cokoli udělal, výběr a nečinnost čekají až na konec.
Kdo chce dvě nabídky reálně porovnat, nesčítá jen ceny za pokyn. Spočítá si celkový roční náklad při vlastní frekvenci nakupování a vlastní částce a teprve to číslo bere jako základ srovnání. Na horizontu pětadvaceti let dokáže rozdíl 1,7 procentního bodu ročně znamenat stovky tisíc korun, jak ukazuje tabulka výš.
