Meziroční inflace v Česku v červenci 2026 zrychlila na 1,7 procenta, ukázala data Českého statistického úřadu zveřejněná 11. srpna 2026. Číslo je sice vyšší než červnových 1,5 procenta, pořád ale zůstává hluboko pod hodnotami, na které si Češi zvykli v letech 2022 a 2023. Co přesně tahle čísla znamenají pro výplatní pásku, důchod nebo peníze na spořicím účtu, záleží na tom, jestli se srovnává meziročně, nebo v průměru za celý rok.

Co ukazuje nejnovější číslo

Meziroční míra inflace v červenci 2026 dosáhla 1,7 procenta. Znamená to, že zboží a služby v koších, které ČSÚ sleduje, byly v červenci v průměru o 1,7 procenta dražší než ve stejném měsíci o rok dřív. ČSÚ zveřejňuje tahle čísla vždy s odstupem zhruba dvou týdnů po skončení sledovaného měsíce. Srpnová data vyjdou přibližně v polovině září 2026, nejnovější dostupné číslo se tak zatím váže k červenci.

Číslo počítá ČSÚ ze spotřebního koše, tedy ze seznamu stovek běžně kupovaných druhů zboží a služeb, od potravin přes bydlení a energie až po dopravu nebo volný čas. Váha jednotlivých položek v koši odpovídá tomu, kolik za ně v průměru utrácí česká domácnost, takže větší podíl na výsledném čísle mají výdaje, které tvoří velkou část rozpočtu, typicky bydlení a potraviny.

Meziroční inflace není totéž co průměrná

Meziroční míra inflace srovnává ceny s konkrétním měsícem před rokem. Je to číslo, které lidé slyší nejčastěji, protože ukazuje aktuální tempo zdražování.

Průměrná roční míra inflace naproti tomu srovnává průměr cen za celý kalendářní rok s průměrem roku předchozího, za rok 2025 vyšla podle ČSÚ na 2,5 procenta. Tohle číslo se používá třeba u valorizace důchodů nebo u některých smluvních doložek, protože zprůměrováním vyhladí výkyvy jednotlivých měsíců.

Obě čísla odpovídají na jinou otázku. Meziroční míra řekne, jak rychle ceny rostou právě teď. Průměrná řekne, jak moc zdražilo za celý rok dohromady.

Jak se inflace v Česku vyvíjela poslední měsíce

Tempo zdražování v posledních měsících kolísalo blízko dvouprocentního cíle, který si Česká národní banka pro inflaci stanovila. V červnu 2026 meziroční inflace zpomalila na 1,5 procenta, v červenci se opět mírně zrychlila na 1,7 procenta.

Pohyb o pár desetin procentního bodu mezi jednotlivými měsíci je běžný a sám o sobě nemusí signalizovat obrat trendu. Rozhoduje spíš to, kam se čísla posouvají v horizontu půl roku až roku, ne jeden konkrétní měsíc.

Pro srovnání: v letech 2022 a 2023 se meziroční inflace v Česku pohybovala v řádu vysokých jednotek až nízkých desítek procent, tedy o řád výš než dnešní hodnoty kolem dvou procent. Dnešní čísla ukazují ekonomiku, která se po tehdejším cenovém šoku vrátila blízko k dlouhodobě obvyklému tempu růstu cen.

Co inflace znamená pro mzdy

Nominální mzda je částka, kterou zaměstnanec vidí na výplatní pásce. Reálná mzda je stejná částka očištěná o inflaci, tedy to, kolik si za výplatu skutečně koupí. Pokud mzdy rostou pomaleji než ceny, reálná mzda klesá, i když číslo na výplatnici je vyšší než loni.

Při meziroční inflaci kolem 1,7 procenta stačí k udržení kupní síly mzdový růst zhruba na stejné úrovni. Ve většině odvětví mzdy v posledních letech rostly rychleji, takže reálné mzdy se v Česku po propadu z inflační vlny let 2022 a 2023 postupně vracely nahoru.

Co inflace znamená pro důchody

Důchody se v Česku pravidelně valorizují, tedy zvyšují podle zákonem daného vzorce, který zohledňuje inflaci i růst mezd. Výše lednové valorizace proto úzce souvisí s tím, jak vysoká byla průměrná inflace za předchozí období.

Nižší inflace v roce 2026 oproti letům 2022 a 2023 znamená i menší tlak na velké skoky ve valorizaci. Přesnou výši lednové valorizace pro rok 2027 ale v době psaní tohoto článku ještě nikdo nezná, protože se počítá až z dat za celý rok 2026.

Co inflace znamená pro spoření

Peníze na běžném účtu s nulovým nebo minimálním úrokem ztrácí při inflaci 1,7 procenta ročně reálnou hodnotu právě tímto tempem. Na spořicím účtu s úrokem nad touto hranicí naopak reálná hodnota vkladu i po zohlednění inflace roste.

Modelový příklad, ne konkrétní nabídka: sto tisíc korun na neúročeném účtu by při inflaci 1,7 procenta ročně mělo za rok reálnou kupní sílu odpovídající zhruba 98 300 korunám v dnešních cenách. Na spořicím účtu s úrokem převyšujícím tuhle hranici by naopak reálná hodnota o něco vzrostla. Rozdíl se v jednom roce nezdá velký, v horizontu deseti nebo dvaceti let ho ale sčítání úroku, nebo naopak jeho absence, dokáže znásobit.

Kam uložit peníze podle toho, jak dlouho je člověk nebude potřebovat, popisuje článek kam uložit peníze, aby neztrácely hodnotu. Mechanismu inflace jako takové, tedy proč ceny vůbec rostou a jak inflaci ČSÚ měří, se věnuje článek inflace: co to je a jak chrání vaše peníze před znehodnocením.

Na co si dát pozor

Srpnová data zveřejní ČSÚ v polovině září 2026. Teprve ta ukážou, jestli červencové zrychlení pokračuje, nebo jde o jednorázový výkyv.

Inflace navíc není pro každého stejná. Ceny energií, potravin nebo bydlení rostou či klesají různým tempem, takže domácnost, která utrácí víc za nájem a míň za pohonné hmoty, pocítí jinou osobní inflaci než průměr, který ČSÚ počítá z celostátního koše zboží a služeb.

Domácnost s nízkým příjmem navíc typicky utrácí větší podíl rozpočtu za jídlo a bydlení, tedy za položky, které bývají v obdobích cenových šoků mezi nejvíc postiženými. Průměrné číslo inflace tak u nízkopříjmových domácností často podhodnocuje, jak moc reálně zdražilo v poměru k tomu, co si mohou dovolit odložit stranou.

Shrnutí

Nejnovější dostupné číslo, meziroční inflace 1,7 procenta za červenec 2026, ukazuje tempo blízké cíli ČNB. Kdo chce vědět, jak s tímhle číslem pracovat u vlastních úspor, najde další krok v článku o tom, kam uložit peníze podle horizontu.