Dvoutýdenní repo sazba, číslo, které zní jako technický detail z centrální banky, rozhoduje o tom, kolik stojí hypotéka i kolik vydělá spořicí účet. Česká národní banka ji naposledy zvýšila 18. června 2026 na 3,75 procenta a od té doby ji drží beze změny, naposledy potvrzeno na jednání bankovní rady 6. srpna 2026. Co repo sazba dělá a proč se jí banky i domácnosti řídí, vysvětluje tenhle článek.

Co je repo sazba

Repo sazba je úrok, za který si komerční banky mohou u České národní banky na dva týdny uložit přebytečné peníze výměnou za cenné papíry, nejčastěji státní dluhopisy, s tím, že je po dvou týdnech odkoupí zpátky. Odtud název repo, zkratka anglického repurchase agreement, tedy dohoda o zpětném odkupu.

V praxi funguje repo sazba jako základní úroková sazba v ekonomice. Ovlivňuje, za kolik si banky půjčují peníze mezi sebou, a tím nepřímo i to, jaký úrok nabídnou klientům na spořicím účtu nebo naúčtují u hypotéky.

Rozhoduje o ní bankovní rada ČNB, sedmičlenný orgán v čele s guvernérem. Hlasuje se prostou většinou, výsledek hlasování i jména jednotlivých členů, kteří hlasovali pro a proti, bankovní rada zveřejňuje spolu se zápisem z jednání.

Jak ČNB sazbami řídí inflaci

Česká národní banka má zákonem daný cíl: udržet inflaci kolem dvou procent. Repo sazba je hlavní nástroj, kterým se k tomuto cíli snaží dostat. Co přesně inflace je a jak ji ČSÚ měří, vysvětluje článek inflace: co to je a jak chrání vaše peníze před znehodnocením.

Když inflace roste rychleji, než ČNB chce, zvedne repo sazbu. Dražší peníze znamenají dražší úvěry, lidé i firmy si míň půjčují a míň utrácí, poptávka klesá a s ní i tlak na růst cen. Když naopak inflace klesá pod cíl nebo hrozí zpomalení ekonomiky, ČNB sazby snižuje, aby úvěry zlevnily. Mezi rozhodnutím o sazbě a jejím dopadem na inflaci uplyne podle vlastních odhadů ČNB zhruba rok až rok a půl. Bankovní rada proto nereaguje na aktuální číslo inflace, ale na prognózu, kam se inflace pravděpodobně posune v horizontu roku dopředu.

Sazba přitom nepůsobí jen přes cenu úvěrů. Ovlivňuje i kurz koruny: vyšší sazby dělají korunové vklady pro zahraniční investory zajímavější, poptávka po koruně roste a měna má tendenci posilovat. Silnější koruna zase zlevňuje dovoz, což samo o sobě tlumí inflaci u zboží ze zahraničí.

Jak vysoko sazby v Česku byly a jak rychle klesaly

Repo sazba se v Česku v posledních letech pohybovala mezi extrémy, na vrcholu inflační vlny v polovině roku 2022 dosáhla sedmi procent, tedy skoro dvojnásobku dnešní hodnoty. S postupným zpomalováním inflace ji bankovní rada v následujících letech opakovaně snižovala, než ji letos v červnu naopak o čtvrt bodu zase zvedla.

Tenhle obrat, tedy zvýšení sazby po delším období snižování, ukazuje, že cesta k inflačnímu cíli není přímka. Bankovní rada sazbami reaguje na nová data, i když to znamená otočit směr, kterým se sazby v předchozích měsících nebo letech pohybovaly.

Kde se sazba teď nachází a jak se tam dostala

Bankovní rada ČNB zvýšila repo sazbu na jednání 18. června 2026 o čtvrt procentního bodu, z 3,50 na 3,75 procenta. Podle zápisu z jednání k tomu vedla obava z přetrvávající jádrové inflace, tedy inflace očištěné o nejvíc kolísavé položky jako potraviny a energie, která se dlouhodobě drží těsně pod třemi procenty, a rychlý růst mezd spolu s napjatým trhem práce. Na dalším jednání 6. srpna 2026 bankovní rada sazbu jednomyslně, hlasy všech sedmi členů, ponechala na 3,75 procenta. Podle zveřejněného stanoviska teď rada vyčkává a nová data bude vyhodnocovat velmi obezřetně, než rozhodne o dalším kroku.

Vedle 2T repo sazby ČNB zároveň nastavuje diskontní sazbu, tedy spodní hranici, za kterou si banky mohou u ní peníze uložit, a lombardní sazbu, horní hranici pro krátkodobé půjčky bankám. Obě se dlouhodobě odvíjejí od repo sazby v pevném rozestupu jednoho procentního bodu na obě strany.

Jak sazba ovlivňuje spořicí účet

Banky nastavují úrok na spořicích účtech s ohledem na to, kolik samy dostanou, když si peníze uloží u ČNB. Čím vyšší repo sazba, tím obvykle vyšší i úrok, který banka nabídne klientům, aby vklady udržela nebo přilákala nové. Po zvýšení sazby v červnu 2026 řada bank postupně upravila nabídku spořicích účtů směrem nahoru, ne všechny stejně rychle a stejně o celou čtvrtinu procentního bodu. Jak spořicí účet funguje a na co si dát pozor při výběru, popisuje článek spořicí účet: jak funguje, úroky a na co si dát pozor.

Modelový příklad, ne konkrétní nabídka žádné banky: kdyby spořicí účet nabízel úrok tři procenta ročně, úspora půl milionu korun by za rok vynesla patnáct tisíc korun před zdaněním. Kdyby banka po změně sazby ČNB úrok snížila na dvě procenta, stejná částka by přinesla jen deset tisíc. Rozdíl pěti tisíc korun ročně u jedné jediné čtvrtiny procentního bodu na trhu jako celku ukazuje, proč sledování sazeb dává smysl i běžnému střadateli.

Jak sazba ovlivňuje hypotéky a úvěry

Sazby hypoték se neodvíjejí od repo sazby přímo, ale hlavně od sazeb na mezibankovním trhu a od výnosů dluhopisů, které banky u hypotečního financování používají. Repo sazba ČNB ale tenhle trh silně ovlivňuje, protože nastavuje základní cenu peněz v celé ekonomice.

Po zvýšení sazeb v červnu 2026 zdražily i nové hypotéky, s určitým zpožděním a ne u všech bank stejně. Jak se sazby hypoték tvoří a co všechno je ovlivňuje, vysvětluje článek úrokové sazby hypoték: jak se tvoří a co je ovlivňuje. Podobně reagují i spotřebitelské úvěry a kontokorenty. U nich navíc hraje roli riziková přirážka banky, která se od repo sazby přímo neodvíjí. U dražších úvěrů proto rozdíl mezi jednotlivými bankami bývá výraznější než rozdíl daný jen změnou sazby ČNB.

Kdo má hypotéku s fixací, změnu sazby ČNB v aktuální měsíční splátce nepocítí okamžitě. Dopad se projeví až při refixaci, tedy když končí sjednané období pevné sazby a klient dojednává podmínky nové.

Jak sledovat další vývoj

Bankovní rada ČNB rozhoduje o sazbách na osmi pravidelných jednáních ročně. Další jednání po srpnovém je naplánované na 17. září 2026. Kdo chce mít jistotu o aktuální výši sazby, najde nejnovější rozhodnutí přímo na webu cnb.cz v sekci věnované jednáním bankovní rady.

Mezi jednotlivými jednáními zveřejňuje ČNB i prognózu, ve které naznačuje, jakým směrem by se sazby podle jejího modelu měly v následujících čtvrtletích ubírat. Prognóza není závazný slib, jde o odhad založený na aktuálních datech, který se s každou revizí může změnit. Kromě dat o inflaci sleduje bankovní rada i vývoj mezd, nezaměstnanosti, cen nemovitostí a kurzu koruny. Rychlý růst mezd spolu s napjatým trhem práce byl podle zápisu z posledních jednání jedním z hlavních důvodů, proč rada zůstává v rozhodování o dalším snižování sazeb opatrná i přes inflaci blízko cíli.

Na co si dát pozor

Repo sazba není totéž co úrok, který klient reálně dostane na spořicím účtu nebo zaplatí u úvěru. Mezi sazbou ČNB a konkrétní nabídkou banky je vždycky marže, která se u jednotlivých bank a produktů liší a mění se s odstupem, ne okamžitě po rozhodnutí bankovní rady.

Očekávání trhu ohledně budoucího vývoje sazeb se dá odhadnout i z toho, jaké úrokové sazby banky nabízí u fixací hypoték na delší období. Pokud trh čeká pokles sazeb, dlouhodobé fixace bývají levnější než krátkodobé.

Shrnutí

Dokud bankovní rada sazbu nezmění, zůstává 3,75 procenta hlavním vodítkem k tomu, jak se budou vyvíjet úroky na spořicích účtech i sazby nových hypoték. Další příležitost k obratu přijde na jednání 17. září 2026, do té doby má smysl sledovat spíš nabídky jednotlivých bank než čekat na změnu sazby ČNB samotné.