Kdo v roce 2025 prodal bitcoin za koruny, možná ví, že se to může danit. Kdo ve stejném roce jen vyměnil bitcoin za ethereum, aniž by se peníze dotkly bankovního účtu, o povinnosti přiznat příjem často vůbec netuší. Podle pravidel platných od roku 2025 přitom jde o stejně zdanitelnou událost.

Kryptoměny dostaly v zákoně o daních z příjmů vlastní režim, který se podobá zdanění akcií, ale liší se v jednom podstatném čísle. Tenhle text rozebírá, kdy se zisk z kryptoaktiv daní, kdy ne, a kde lidé nejčastěji chybují.

Novela, která kryptoměny posunula blíž k akciím

Od 15. února 2025 platí novela zákona o daních z příjmů, která do zákona zavedla pojem kryptoaktiva a nastavila pro ně dva samostatné způsoby osvobození, podobné těm, které roky platí pro cenné papíry. Předtím se zdanění kryptoměn opíralo o obecnější a méně jasná pravidla pro ostatní příjmy.

Cíl novely byl podle důvodové zprávy sblížit zacházení s kryptoaktivy a s investicemi do akcií nebo podílových fondů. V praxi se to povedlo jen zčásti, protože si kryptoaktiva podržela jedno vlastní pravidlo, které je odlišuje dodnes. Daňová novela nevznikla samostatně, ale jako součást širšího balíčku zákonů souvisejících s evropskou digitalizací finančního trhu. Ve stejný den, 15. února 2025, začala platit i pravidla, podle kterých musí burzy a další poskytovatelé služeb kolem kryptoaktiv získat povolení od regulátora, v Česku od České národní banky. Obě novely spolu úzce souvisejí, protože právě evidence a dohled nad regulovanými poskytovateli usnadňují i kontrolu toho, kdo s kryptoaktivy obchoduje a kolik na tom vydělává.

Hodnotový test: sto tisíc korun za rok

První cesta k osvobození je hodnotový test, pokud součet příjmů z prodeje nebo směny kryptoaktiv u jednoho poplatníka nepřesáhne za kalendářní rok 100 000 korun, daň se neplatí a transakce se do přiznání vůbec neuvádějí. Stejně jako u cenných papírů jde o příjem, ne o zisk. Kdo koupil kryptoměnu za 80 000 korun a prodal ji za 120 000, hodnotový test nesplní, i kdyby byl jeho skutečný výdělek jen čtyřicet tisíc. Počítá se celá utržená částka, ne rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou.

Tenhle limit sto tisíc korun je oddělený od stejně vysokého limitu, který platí pro cenné papíry. Kdo má portfolio akcií i kryptoměn, může využít oba limity nezávisle na sobě, jeden se do druhého nezapočítává.

Časový test: tři roky, ale se stropem

Druhá cesta je časový test. Kdo drží konkrétní kryptoaktivum déle než tři roky od nabytí, má příjem z jeho prodeje nebo směny osvobozený, a to i zpětně za dobu držení před účinností samotné novely. Kdo koupil bitcoin v roce 2020 a prodal ho na jaře 2025, splnil tříletou lhůtu, i když v době nákupu ještě dnešní pravidla neplatila.

Tady přichází rozdíl oproti akciím. U kryptoaktiv zůstává osvobození po splnění časového testu omezené stropem 40 000 000 korun. Kdo prodá kryptoměny za víc, musí příjem nad tuto hranici zdanit, i kdyby je držel déle než tři roky.

U cenných papírů platil stejný strop jen rok, od ledna 2025 do konce roku 2025. Od 1. ledna 2026 ho finanční správa u akcií a podílů zrušila a osvobození po splnění časového testu je tam už neomezené, u kryptoaktiv strop zůstal. Je to jediný podstatný rozdíl mezi zdaněním investice do akcie a investice do bitcoinu, pokud oboje drží investor déle než tři roky.

Pro drobného investora s portfoliem v řádu statisíců nebo nižších jednotek milionů korun nemá tenhle strop v praxi dopad. Zmiňuje se hlavně proto, že řada starších textů na internetu popisuje pravidla z doby, kdy limit platil stejně pro akcie i kryptoaktiva, a tenhle rozdíl přehlíží.

Kde je vlastní pravidlo, které akcie nemají

Odlišnost od akcií se skrývá hlavně v tom, co všechno se vůbec počítá jako zdanitelná událost. U akcií se daní typicky prodej za peníze. U kryptoaktiv zákon jako zdanitelnou událost počítá i směnu jedné kryptoměny za jinou a placení kryptoměnou za zboží nebo službu, ne jen převod na koruny.

Znamená to, že kdo v jednom roce jen přesouval prostředky mezi bitcoinem a jinou kryptoměnou, aniž by cokoli poslal na bankovní účet, mohl podle pravidel od roku 2025 realizovat zdanitelný příjem. Rozhoduje tržní hodnota směňovaných kryptoaktiv v okamžiku transakce, ne to, jestli se peníze fyzicky dotkly bankovního účtu.

Z osvobození podle obou testů jsou navíc vyloučené takzvané stablecoiny, kryptoaktiva vázaná na stabilní hodnotu tradiční měny, jako je dolar nebo euro. Kdo drží stablecoin, se kterým jen platí nebo ho směňuje, by měl počítat s tím, že se na něj časový ani hodnotový test nevztahuje stejným způsobem jako na bitcoin nebo jinou volatilní kryptoměnu. Přesný dopad na konkrétní portfolio je vhodné probrat s daňovým poradcem.

Jak se počítá základ daně, když se daní

Pokud transakce nesplní ani jeden z testů, zdaňuje se rozdíl mezi tím, co poplatník při prodeji nebo směně získal, a pořizovací cenou kryptoaktiva. Sazba je patnáct procent, u části základu daně nad 36násobek průměrné mzdy dvacet tři procent. Tahle hranice se počítá z celkového základu daně poplatníka za všechny zdanitelné příjmy dohromady, ne jen ze zisku z kryptoaktiv. Pro rok 2026 vychází tahle hranice na 1 762 812 korun ročně, vyšší sazba se počítá jen z částky nad ní. Modelový příklad pro ilustraci výpočtu, ne doporučení k obchodování: investor koupil v lednu 2024 kryptoměnu za 150 000 korun. V červnu 2025, tedy po necelých osmnácti měsících držení, ji směnil za jinou kryptoměnu v hodnotě 210 000 korun. Časový test nesplnil, protože neuplynuly tři roky. Hodnotový test také ne, transakce v hodnotě 210 000 korun přesahuje limit sto tisíc. Zdanitelný základ činí rozdíl mezi hodnotou v okamžiku směny a pořizovací cenou, tedy 60 000 korun, a daň při patnáctiprocentní sazbě vychází na 9 000 korun.

Kdyby stejný investor počkal s prodejem až na leden 2027, tedy po uplynutí tří let od nákupu, byl by celý příjem osvobozený bez ohledu na jeho výši, pokud by nepřesáhl zmíněný čtyřicetimilionový strop.

Časový test se navíc posuzuje u každého jednotlivého nabytí zvlášť, ne za celou peněženku najednou. Kdo dokupoval stejnou kryptoměnu postupně, třeba jednou měsíčně po dobu několika let, má část mincí starších tří let a část mladších. Při prodeji jen části pozice je potřeba určit, které konkrétní mince se prodávají, obvykle metodou, kdy se jako první prodává to, co bylo koupeno nejdřív.

Tenhle přístup, u cenných papírů běžný, se hodí zachovat konzistentně i u kryptoaktiv, aby výpočet dával při případné kontrole smysl.

Evidence: co se vyplatí zapisovat průběžně

Kryptoměnové burzy a peněženky obvykle nevydávají tak přehledný roční daňový výkaz jako čeští brokeři u akcií. Zpětné dohledávání historie transakcí za několik let při vyplňování přiznání bývá výrazně pracnější než průběžná evidence vedená od začátku. Praktické minimum k zaznamenávání zahrnuje datum každé transakce, o jaké kryptoaktivum šlo, jeho množství a hodnotu v korunách v okamžiku transakce, ať už jde o nákup, prodej, směnu za jinou kryptoměnu nebo platbu zbožím. U směny krypto za krypto rozhoduje právě hodnota v korunách, protože z ní se počítá případný základ daně, i když se žádné koruny fyzicky nepřevádí.

Kdo obchoduje na víc burzách nebo přesouvá prostředky mezi vlastními peněženkami, udělá dobře, když si vede jeden souhrnný přehled na jednom místě, ne jen spoléhá na to, že si historii dohledá zpětně na jednotlivých platformách.

Regulované burzy s licencí podle evropských pravidel obvykle nabízejí alespoň export historie obchodů do tabulky. Nejde ale o hotový daňový výkaz srovnatelný s tím, co posílají čeští brokeři u akcií, a export je potřeba dál zpracovat, hlavně dopočítat korunovou hodnotu k datu každé transakce. U peněženek mimo burzu, kde uživatel obchoduje přímo s jinými uživateli nebo přes decentralizované služby, podobný export často chybí úplně a evidence padá čistě na uživatele.

Kdy vzniká povinnost podat přiznání

Přiznání podává ten, jehož zdanitelné příjmy za rok přesáhly 50 000 korun, u zaměstnance s ročním zúčtováním od zaměstnavatele platí pro ostatní příjmy nižší hranice 20 000 korun. Do těchto částek se počítají jen příjmy, které prošly zdaněním, ne ty osvobozené podle hodnotového nebo časového testu.

První přiznání podle nových pravidel pro kryptoaktiva se podávalo na jaře 2026 za zdaňovací období roku 2025. Kdo se s novým režimem setkává poprvé teď, řeší v podstatě totéž, co loni řešili jiní poplatníci poprvé. Jak přesně funguje zdanění investic obecně, včetně zápočtu ztrát nebo zahraničních dividend, popisuje samostatný text o dani z investic. Základní principy toho, jak kryptoměny fungují a jak se dají koupit nebo uložit, najde čtenář v textu Kryptoměny pro začátečníky.

Na co si dát pozor

Nejčastější omyl je přesvědčení, že se daní jen prodej za koruny. Směna kryptoměny za jinou kryptoměnu i placení kryptoměnou za zboží nebo službu jsou podle pravidel od roku 2025 stejně zdanitelné události. Druhá past je záměna limitu čtyřicet milionů mezi kryptoaktivy a cennými papíry. Řada článků z přelomu let 2025 a 2026 popisuje stav, kdy platil stejně pro obojí, ale od ledna 2026 se pravidla rozešla.

Třetí věc je evidence u zahraničních nebo decentralizovaných burz, kde si poplatník musí historii transakcí dohledat a spočítat sám, bez pomoci automaticky generovaného výkazu.

A poslední upozornění, které platí pro celý text. Daňová pravidla u kryptoaktiv se v Česku měnila v posledních dvou letech opakovaně a mohou se měnit dál. Konkrétní situaci, zejména u směny krypto za krypto nebo u stablecoinů, je vhodné probrat s daňovým poradcem nebo přímo s finančním úřadem, ne se spoléhat na obecné shrnutí z internetu.

Shrnutí

Zisk z prodeje nebo směny kryptoaktiv je v Česku osvobozený od daně, pokud roční příjem nepřesáhne sto tisíc korun, nebo pokud poplatník kryptoaktivum držel déle než tři roky a celkový osvobozený příjem nepřekročil čtyřicet milionů korun. Mimo tyhle případy se zdaňuje rozdíl mezi prodejní a pořizovací cenou sazbou patnáct, u vyšších částek dvacet tři procent. Kdo s kryptoměnami běžně obchoduje nebo je směňuje mezi sebou, měl by si od začátku vést přehled transakcí v korunách. V březnu, kdy se blíží termín přiznání, ušetří hodiny práce právě tím, co si zapsal průběžně, ne tím, co se snaží zpětně dohledat.