Miliardy dolarů v kryptoměnách jsou podle odhadů analytiků navždy nedostupné, uzamčené na adresách, ke kterým majitelé ztratili přístup. Nejde o krádež ani o podvod. Jde o zapomenuté heslo, vyhozený pevný disk nebo papírek se seed frází, který někdo omylem vyhodil s ostatní poštou. U kryptoměn totiž neexistuje přepážka, na kterou by se dalo zajít a požádat o obnovení hesla.

Tenhle text vysvětluje, jak vlastně úschova kryptoměn funguje, jaké typy peněženek existují a kde lidé nejčastěji chybují. Popisuje jen mechanismus, ne konkrétní investiční nebo technické poradenství, a výběr i nastavení peněženky, stejně jako uložení soukromého klíče, zůstává vždy na vlastní riziko čtenáře. O tom, jak kryptoměnu koupit, pojednává článek Jak koupit bitcoin v Česku: burza, ověření a peněženka, tady jde výhradně o to, co dělat s mincemi, které už člověk vlastní.

Co peněženka vlastně uchovává

Peněženka v kryptoměnovém světě neuchovává mince samotné. Bitcoin ani jiná kryptoměna nikdy fyzicky neopustí blockchain, veřejnou databázi, kde jsou zapsané všechny transakce. Peněženka uchovává soukromý klíč, dlouhý kryptografický kód, který dokazuje nárok na konkrétní množství kryptoměny zapsané v této databázi a umožňuje s ní disponovat.

Kdo má soukromý klíč, může poslat mince kamkoli. Kdo klíč nemá, nemůže s nimi udělat nic, ani kdyby věděl, že mu na dané adrese patří. Tahle vlastnost je opačná než u bankovního účtu, kde banka dokáže ověřit majitele jinak než jedním jediným heslem a v krajním případě obnovit přístup.

Horká a studená úschova

Peněženky se dělí podle toho, jestli mají soukromý klíč trvale nebo dočasně připojený k internetu.

Horká peněženka je aplikace v mobilu nebo v počítači, případně účet přímo na burze. Klíč je uložený v zařízení připojeném k síti, takže transakce jdou poslat rychle a pohodlně z telefonu. Cenou za pohodlí je vyšší zranitelnost. Zařízení připojené k internetu je teoreticky dosažitelné pro škodlivý software nebo útočníka, který se dostane k zařízení fyzicky. Studená peněženka drží klíč mimo internet. Nejrozšířenější podobou je hardwarová peněženka, malé samostatné zařízení podobné USB klíčence, které podepisuje transakce uvnitř sebe a nikdy nevydá klíč ven, ani při připojení k napadenému počítači. Existuje i papírová varianta, kdy je klíč jen vytištěný nebo napsaný na papíře uloženém mimo dosah internetu, ta se ale dnes používá čím dál méně kvůli riziku fyzického poškození nebo prostého ztracení papírku.

Rozdíl mezi oběma přístupy se dá shrnout jednoduše. Horká peněženka je po ruce, studená je líp chráněná. Řada uživatelů proto kombinuje obojí: menší částku na běžné použití v horké peněžence, větší úspory ve studené.

Horké peněženky se dál dělí podle formy. Mobilní aplikace se hodí na běžné platby a rychlé převody. Rozšíření do internetového prohlížeče se používá hlavně při práci s decentralizovanými službami přímo na webu. Desktopová aplikace nabízí víc nastavení, ale běží na počítači, který může být sám o sobě cílem škodlivého softwaru. Žádná z těchto forem není sama o sobě špatná, jen se hodí na jiný způsob používání.

Dodatečná ochrana: PIN, passphrase a multisig

Většina peněženek jde zajistit další vrstvou ochrany nad rámec samotné seed fráze. Hardwarové peněženky vyžadují PIN přímo na zařízení, takže nalezené nebo ukradené zařízení bez PINu útočníkovi k ničemu není, po několika špatně zadaných pokusech se zařízení obvykle samo zablokuje nebo smaže.

Pokročilejší možností je takzvaná passphrase, další slovo nebo fráze navíc k standardní seed frázi, která vytvoří zcela jinou, skrytou peněženku. Bez passphrase vidí případný útočník jen prázdný nebo málo hodnotný účet, i kdyby se mu seed frázi podařilo získat. Nevýhodou je, že zapomenutá passphrase znamená ztrátu přístupu úplně stejně jako zapomenutá seed fráze, jen s jedním dalším článkem řetězu, který si musí uživatel pamatovat nebo bezpečně uložit.

Multisig, zkratka pro víceklíčový podpis, jde ještě dál. Transakci nejde odeslat s jediným klíčem, ale je potřeba podpis od víc než jednoho z předem daného počtu klíčů, uložených třeba na oddělených zařízeních nebo u víc lidí. Tahle konstrukce se hodí hlavně pro vyšší částky nebo pro firmy a rodiny, které nechtějí, aby o všem rozhodoval jediný člověk s jediným zařízením. Nastavení i správa multisig peněženky je technicky náročnější než běžná peněženka s jedním klíčem.

Custodial, nebo non-custodial

Druhé dělení je nezávislé na prvním a týká se toho, kdo má klíče pod kontrolou.

Custodial řešení znamená, že klíče spravuje třetí strana, typicky burza. Uživatel se přihlašuje jménem a heslem podobně jako do internetového bankovnictví, a pokud heslo zapomene, může požádat o obnovení. Pohodlí má ale svou cenu: uživatel musí věřit, že instituce klíče chrání poctivě a že v případě jejího krachu nebo napadení dostane svůj majetek zpátky.

Non-custodial řešení znamená, že klíče spravuje výhradně uživatel, ať už v horké nebo studené peněžence. Nikdo jiný k nim nemá přístup, a tedy ani nikdo jiný nemůže transakci provést bez souhlasu majitele. Zároveň ale neexistuje nikdo, na koho se obrátit při ztrátě přístupu.

V kryptoměnovém prostředí se pro tenhle rozdíl vžilo úsloví „not your keys, not your coins“, zjednodušeně: dokud klíče nemáš ty sám, mince nejsou plně tvoje. Několik velkých burz v minulosti zkrachovalo nebo bylo napadeno útočníkem a jejich klienti pak roky čekali na aspoň částečné vrácení vkladů, u některých případů nedostali zpátky nic.

Seed fráze: záloha, která nahrazuje všechno

Většina dnešních peněženek negeneruje jediný klíč, ale takzvanou seed frázi, obvykle dvanáct nebo dvacet čtyři anglických slov v pevně daném pořadí. Z téhle fráze se dá matematicky odvodit neomezené množství klíčů a adres, takže stačí zapsat si dvanáct nebo čtyřiadvacet slov a celá peněženka jde kdykoli obnovit v jiné aplikaci nebo na jiném zařízení. Právě proto je seed fráze to nejcennější, co k peněžence patří. Kdo ji zná, ovládá všechny prostředky v peněžence, bez ohledu na to, jestli má fyzicky u sebe telefon nebo hardwarové zařízení, kde peněženka vznikla. Fráze se nikdy nezadává na žádný web, do žádné aplikace mimo samotnou peněženku a nikdy se neposílá nikomu, kdo si o ni napíše, ani takzvané podpoře.

Bezpečné uložení seed fráze znamená hlavně offline formu, ideálně na víc místech zároveň pro případ požáru nebo zaplavení jednoho z nich, a mimo dosah fotoaparátu mobilu nebo cloudového úložiště. Fotka seed fráze v telefonu je totéž jako klíč od domu přilepený na dveřích zvenku, dostupný komukoli, kdo se k zařízení nebo účtu dostane.

Nejčastější chyby a jak vznikají ztráty

Ztráta seed fráze bez zálohy patří mezi nejčastější důvody, proč lidé o kryptoměny nenávratně přijdou. Zařízení se rozbije, telefon se ztratí na dovolené, papírek skončí v odpadu při stěhování. Bez zálohy fráze neexistuje cesta zpátky.

Druhou skupinou jsou phishingové podvody, falešné weby nebo zprávy, které se vydávají za skutečnou peněženku nebo burzu a lákají uživatele, aby zadal seed frázi nebo heslo. Žádná legitimní peněženka nikdy nepožaduje seed frázi přes formulář, e-mail nebo chat podpory.

Třetí častou chybou je špatně zkopírovaná adresa při odesílání. Kryptoměnová adresa je dlouhý řetězec znaků a jediné přehozené písmeno znamená, že transakce doputuje jinam, nebo nikam, a nedá se vzít zpět. Bezpečnější je adresu vždy zkopírovat z peněženky nebo burzy a před odesláním ji ještě jednou vizuálně porovnat, u vyšších částek se navíc vyplatí poslat napřed malý zkušební převod.

Čtvrtou chybou je jediná kopie seed fráze na jediném místě. Kdo si frázi zapíše na jeden papírek a uloží ho do jedné zásuvky, riskuje ztrátu při jediné nehodě, požáru, zatopení nebo prostém zapomenutí, kam papírek vlastně dal.

Co se stane s peněženkou, o které nikdo neví

Kryptoměny uložené v non-custodial peněžence nemají nikoho, kdo by po smrti majitele automaticky věděl, že existují. Banka dostane úmrtní list a účet zablokuje, dokud se nevyřeší dědictví. U peněženky, jejíž seed frázi znal jen zemřelý, podobný mechanismus neexistuje. Pokud rodina neví, že peněženka vůbec existuje, nebo neví, kde je zapsaná seed fráze, prostředky zůstanou navždy nedostupné, stejně jako při jakékoli jiné ztrátě klíče.

Řešení není složité, jen se na něj snadno zapomíná. Stačí, aby existoval záznam, obvykle uložený odděleně od samotné seed fráze, který blízké osobě řekne, že peněženka existuje a kde hledat pokyny k jejímu obnovení, aniž by tenhle záznam sám o sobě odhaloval seed frázi komukoli, kdo k němu má přístup za běžných okolností. Konkrétní právní a technické uspořádání dědictví v kryptoměnách je specifické a vyplatí se probrat ho se specialistou na dědické právo, ne řešit ho improvizovaně.

Na co si dát pozor

Množství uložené v horké peněžence nebo na burze by mělo odpovídat tomu, co člověk plánuje brzy použít nebo obchodovat, ne celoživotním úsporám. Větší částky patří spíš do studené úschovy s pečlivě zálohovanou seed frází. Kdo kupuje hardwarovou peněženku, měl by ji objednávat přímo od výrobce nebo z ověřeného obchodu, ne z bazaru nebo od neznámého prodejce. Použité zařízení může být manipulované tak, aby útočník znal seed frázi dřív, než ji vygeneruje nový majitel.

Žádná forma úschovy není stoprocentně bezpečná proti všem rizikům najednou. Volba mezi pohodlím a bezpečností je vždycky kompromis, který si musí každý nastavit podle toho, jak velkou částku drží a jak často s ní potřebuje pracovat.

Shrnutí

Peněženka neukládá kryptoměnu samotnou, ale klíč, který k ní dává přístup, a ztráta klíče znamená ztrátu prostředků bez možnosti obnovy. Horká peněženka je pohodlnější, studená bezpečnější, custodial řešení pohodlnější na obnovu hesla, non-custodial dává plnou kontrolu jen majiteli. Kdo drží kryptoměny déle než pro rychlý obchod, měl by investovat čas do pochopení, jak seed fráze funguje, a do jejího bezpečného, duplicitního uložení mimo internet. Tahle investice času nestojí nic navíc, jen se na ni často zapomene, dokud není pozdě.