Otázku „kam investovat“ má většina začátečníků zodpovězenou dřív než otázku „kolik“. Přitom právě částka rozhoduje o tom, jestli pravidelná investice vydrží. Kdo si nastaví tisícovku a v listopadu ji ruší, protože nevyšel rozpočet, dopadne hůř než ten, kdo posílá tři stovky a nechá je běžet deset let.
Částka vychází z rozpočtu, ne z doporučené tabulky
Kolik investovat měsíčně nejde určit obecně. Vstupní číslo má každá domácnost jiné a je to rozdíl mezi čistým příjmem a skutečnými výdaji, tedy tím, co za měsíc opravdu odejde z účtu.
Odhad zpaměti bývá optimistický o několik tisíc. Spolehlivější je projít tři poslední výpisy z účtu a sečíst všechno, co odešlo, včetně plateb kartou v obchodě a výběrů hotovosti. Teprve rozdíl mezi průměrem těchhle tří měsíců a příjmem je částka, se kterou se dá pracovat.
Z ní ovšem ještě odchází věci, které nechodí každý měsíc. Roční pojistky, servis auta, zubař, dárky, dovolená. Tyhle výdaje se vyplatí rozpočítat na dvanáctiny a odečíst také, jinak se objeví přesně ve chvíli, kdy peníze už odešly do investice. Domácnosti, které po takovém výpočtu vyjde patnáct set korun, nepomůže nastavit příkaz na dva tisíce jen proto, že to zní líp. Druhá cesta vede z opačné strany, od cíle. Kdo chce mít za patnáct let stranou půl milionu jen z vlastních vkladů, vydělí částku počtem měsíců a vyjdou mu necelé tři tisíce. Výnos do takového výpočtu schválně nevstupuje, protože ho nikdo dopředu negarantuje. Když výsledek rozpočet neunese, posunout jde buď horizont, nebo výše cíle. Snižovat rovnou obojí a doufat, že to trh dožene, není plán.
Praktický test trvá dva měsíce. Vybranou částku převádějte hned po výplatě na samostatný účet a zkuste žít bez ní, když se rozpočet nezadrhne, může se ze stejné částky stát investiční příkaz. Když se zadrhne, snižte ji a zkuste to znovu.
Trvalý příkaz pak patří na den nebo dva po výplatě. Peníze, které leží na běžném účtu do konce měsíce, mají zvyk se rozutéct.
Rezerva má přednost před první investicí
Než začne cokoli odcházet do investic, měla by na spořicím účtu ležet finanční rezerva ve výši zhruba tří až šesti měsíčních výdajů. Bez ní se první rozbitá pračka nebo výpadek příjmu řeší prodejem investice, tedy v okamžiku, který si nikdo nevybral a který může padnout zrovna do doby poklesu trhu.
Neznamená to čekat s investováním roky. Kompromis vypadá tak, že volnou částku rozdělíte: menší díl půjde do investice, větší na dorovnání rezervy. Obojí roste pomaleji, ale návyk vzniká hned. Jakmile je rezerva hotová, přesune se celá částka jedním směrem.
Přednost před investováním mají také drahé dluhy. Úrok u kreditní karty nebo spotřebitelské půjčky běží jistě, výnos investice ne. Splatit takový dluh je předvídatelnější způsob, jak s penězi naložit.
Pevná částka, nebo procento z příjmu
Zaměstnanec se stabilní výplatou vystačí s pevnou částkou. Trvalý příkaz na dva tisíce se nastaví jednou a několik let se k němu nikdo nemusí vracet.
Živnostník, obchodník na provizích nebo sezónní pracovník na tom bývá jinak. Rozdíl mezi nejlepším a nejhorším měsícem u nich může být i dvojnásobný. Funguje tam kombinace: pevný příkaz nastavený podle nejhoršího měsíce v roce a ruční doplatek v měsících, kdy přijde víc. Pevná část udrží plán v chodu pořád, doplatek využije lepší období.
Občas padne otázka, kolik procent příjmu investovat. Deset procent čisté výplaty je běžně tradované vodítko, ne pravidlo. Domácnost, která splácí hypotéku a živí dvě děti, se dostane na dvě procenta a i to je funkční start. Dvoupříjmová domácnost bez dětí a bez úvěru zvládne klidně čtvrtinu příjmu. Počítat procento se přitom vyplatí z čistého příjmu, tedy z toho, co reálně přijde na účet, ne z hrubé mzdy.
Pravidelnost přebíjí výši první částky
Trvalý příkaz nakupuje pokaždé za jinou cenu. Jednou dráž, jednou levněji, a průměrná nákupní cena se tím rozprostře do let. Odpadá pokus odhadnout, kdy je trh dole. Trefit takový okamžik se dlouhodobě nedaří ani profesionálním správcům fondů. Kdo posílá pět set korun každý měsíc, vloží za rok stejných šest tisíc jako ten, kdo se jednou ročně rozhoupe k jednorázovému nákupu. Rozdíl je v tom, že prvnímu z nich příkaz proběhne i v roce, kdy trh padá a zprávy tomu odpovídají.
Přístup „zainvestuju, co zbude“ obvykle končí tím, že nezbude nic. Peníze, které mají na účtu zůstat, se rozpustí v běžné spotřebě, aniž si toho někdo všimne. Automatická platba tenhle problém obchází, protože odejde dřív, než na ni přijde řada.
Kde je spodní hranice
Pravidelné investice do fondů a ETF se dnes běžně nastavují v řádu stokorun měsíčně. Konkrétní minimum, poplatek za nákup i roční poplatek za správu se ale liší podle poskytovatele a vyplatí se je ověřit přímo v ceníku, ne odhadovat.
U malých částek rozhodují poplatky citelněji než u velkých. Modelový příklad: pevný poplatek třicet korun za jeden nákup ukousne ze tří set korun rovnou desetinu vkladu. Ze tří tisíc jde o jedno procento. Stejný poplatek, docela jiný dopad.
Když je poplatek pevný, může se vyplatit posílat větší částku méně často, třeba jednou za čtvrt roku. Peníze mezitím leží na spořicím účtu a v den nákupu odejdou najednou. Nevýhoda je zřejmá. Vyžaduje to disciplínu, kterou by jinak trvalý příkaz vyřídil za člověka. U poplatků počítaných procentem z objemu tahle úvaha odpadá.
Co udělá 500, 1000 a 5000 korun měsíčně
Tabulka ukazuje pouhý součet vložených peněz. Žádné zhodnocení v ní není, protože ho nikdo dopředu negarantuje. Skutečný výsledek může být vyšší i nižší podle toho, jak se trh bude chovat.
| Měsíční částka | Za 5 let | Za 10 let | Za 20 let | Za 30 let |
|---|---|---|---|---|
| 500 Kč | 30 000 Kč | 60 000 Kč | 120 000 Kč | 180 000 Kč |
| 1 000 Kč | 60 000 Kč | 120 000 Kč | 240 000 Kč | 360 000 Kč |
| 5 000 Kč | 300 000 Kč | 600 000 Kč | 1 200 000 Kč | 1 800 000 Kč |
Pět set korun měsíčně nikoho neposune do jiné příjmové kategorie.
Založí ale návyk a zkušenost s tím, jak vypadá pokles hodnoty na výpisu. Pro studenta nebo domácnost, která zrovna splácí, je to rozumný start. Takovou částku totiž nebude muset po prvním horším měsíci rušit.
Tisícovka bývá typická startovní částka domácnosti s běžným příjmem, hotovou rezervou a bez drahých půjček. Za dvacet let jde o čtvrt milionu vložených korun a v rozpočtu důchodu to už není kosmetická položka.
Pět tisíc měsíčně obvykle nepatří úplnému začátečníkovi. Bývá to spíš číslo domácnosti po doplacení půjček nebo dvoupříjmové domácnosti bez hypotéky. Kdo si takovou částku nastaví hned na začátku a v prvním nepovedeném roce plán zruší, dopadne hůř než s polovinou, kterou udrží celou dobu. Součty v tabulce mají ještě jednu vlastnost, která se v grafech ztrácí. Rozdíl mezi pěti sty a tisícovkou je v prvním roce šest tisíc korun, po třiceti letech sto osmdesát tisíc na samotných vkladech. Tam, kde se rozhoduje o částce, se rozhoduje na dlouho.
Kdy částku zvednout a kdy ji snížit
Nejjednodušší okamžik na zvýšení je den, kdy stoupne příjem. Zvednout příkaz o část přidané výplaty jde bezbolestně, dokud si na vyšší číslo na účtu nikdo nezvykl. Po půl roce už to bolí, protože peníze mezitím našly nové využití. Druhá příležitost přichází s doplacením půjčky nebo leasingu, případně s koncem plateb za školku. Splátka skončí, rozpočet je na ni ale pořád zvyklý, a přesměrovat ji celou nebo zčásti do investice je jedna z mála úprav, kterou domácnost prakticky nepocítí.
Jedna chvíle na zvýšení naopak nesedí, a to dobrý rok na trzích. Chuť přidat bývá největší po sérii růstových měsíců, kdy se nakupuje dráž než rok předtím. Odvozovat částku od rozpočtu je spolehlivější než od grafu. Kontrolovat částku má smysl i bez podobných událostí.
Tisícovka nastavená před osmi lety dnes koupí míň, protože ceny mezitím vzrostly. Jak přesně peníze v čase ztrácejí hodnotu a jak se to měří, rozebírá text o inflaci. Kdo částku roky nemění, ve skutečnosti investuje postupně méně, i když číslo na příkazu zůstává stejné.
K plánu patří i opačný směr. Když přijde výpadek příjmu, snižte příkaz na minimum místo toho, abyste ho rušili. Rozjet zrušený plán znovu trvá měsíce a snadno se na něj zapomene úplně.
Snížený příkaz stačí po zlepšení situace přepsat zpátky.
Na co si dát pozor
Peníze určené na cíl do tří let do investice nepatří, ať už je částka jakákoli. Záloha na byt ani auto na příští rok nesnesou riziko, že trh bude zrovna v den výběru o pětinu níž.
Jeden technický detail překvapí i lidi, kteří vše nastavili pečlivě. U některých služeb převod peněz na investiční účet ještě neznamená nákup. Peníze pak leží stranou jako hotovost a nepracují. Po prvním příkazu se vyplatí za měsíc zkontrolovat, jestli nákup opravdu proběhl a v jaké výši.
Příliš vysoko nastavená částka má ještě jednu tichou daň. Kdo kvůli příkazu nemá peníze poslední týden v měsíci, začne sahat po kreditní kartě nebo prodávat část portfolia na běžné výdaje. Obojí sebere víc, než kolik vyšší vklad stihl přinést.
Stojí za to jednou za čas otevřít výpis a ověřit, že příkaz opravdu odchází. Změna čísla účtu u poskytovatele, nedostatek peněz v den splatnosti nebo zrušená karta umí platbu tiše zastavit. Bez kontroly to člověk zjistí až po půl roce, kdy mu na investičním účtu chybí několik plateb.
Půjčka kvůli investování je slepá ulička. Úrok běží jistě, výnos ne, a splátka poběží dál i v roce, kdy hodnota portfolia klesne.
Zvláštní pozor si zaslouží nabídky, které slibují zaručený měsíční výnos při malém pravidelném vkladu. Garantovaný výnos u investice neexistuje a tlak na rychlé rozhodnutí patří mezi typické znaky podvodu, jak popisuje přehled o investičních podvodech. Oprávnění firmy nabízet investiční služby se dá ověřit v seznamu regulovaných subjektů, který vede Česká národní banka.
Kdo teprve řeší, kde pravidelné investice nastavit a co si mezi fondy, ETF nebo akciemi vybrat, najde postup v průvodci prvními kroky investování.
Tenhle text je obecný přehled, ne investiční doporučení. Vhodná částka i volba produktu se odvíjí od příjmů, závazků a cílů konkrétní domácnosti a aktuální podmínky je potřeba ověřit u banky, obchodníka s cennými papíry nebo u poradce s licencí ČNB.
Shrnutí
Začněte částkou, kterou udržíte i v horším roce, ne tou, která vypadá dobře v tabulce. Trvalý příkaz nastavte na den po výplatě, po půl roce zkontrolujte, jestli rozpočet drží, a teprve pak přidávejte.
Zvýšení o dvě stovky, které vydrží deset let, udělá víc než pětitisícový příkaz zrušený po třech měsících. Nejbližší reálný termín na úpravu obvykle není žádné velké rozhodnutí, ale nejbližší zvýšení platu nebo poslední splátka půjčky.
