Vytopený byt po prasklé stoupačce umí spolykat statisíce korun na omítkách, podlahách a rozvodech. Zničený gauč, pračka a televize pod tím samým vytopením jsou další desítky tisíc navrch. Ta první škoda patří k pojištění nemovitosti. Ta druhá k pojištění domácnosti. A dost lidí má sjednané jen jedno z toho.
Nemovitost je stavba, domácnost je všechno uvnitř
Pojištění nemovitosti se vztahuje na samotnou stavbu: zdi, střechu, okna, podlahy, rozvody elektřiny, vody a topení, vestavěné skříně nebo bytové jádro. Zjednodušeně na všechno, co by zůstalo, kdyby se byt nebo dům úplně vystěhoval.
Pojištění domácnosti kryje to, co se stěhováním odveze: nábytek, elektroniku, oblečení, spotřebiče, ale i cennosti jako šperky nebo hodinky do stanoveného limitu. U bytu v osobním vlastnictví si majitel obvykle sjednává obojí zvlášť. U nájmu dává smysl hlavně domácnost, protože stavbu má pojištěnou majitel.
Rozdíl se nejvíc projeví v okamžiku škody. Prasklá stoupačka, která vytopí byt shora dolů, poškodí zeď, podlahu i strop – to jde na pojištění nemovitosti toho, komu zeď patří. Nábytek a elektronika, které voda zničí uvnitř bytu, jdou na pojištění domácnosti nájemníka nebo vlastníka bytu. Bez obou pojistek najednou zaplatí každý svoji polovinu škody sám.
Jaká rizika obě pojistky obvykle kryjí
Základní balíček u obou pojistek bývá podobný: požár a výbuch, úder blesku, vichřice a krupobití, voda z potrubí, pád stromu nebo jiného předmětu. Za příplatek se dá připojistit povodeň a záplava, sesuv půdy, nebo krádež vloupáním u domácnosti.
Rozsah rizik se liší pojišťovnu od pojišťovny a produkt od produktu. U povodně bývá navíc rozdíl podle toho, jestli nemovitost leží v záplavové zóně – tam pojišťovna riziko buď omezí, nebo si ho nechá výrazně zaplatit. Přesné podmínky, limity a výluky se pojišťovnu od pojišťovny liší natolik, že jediný spolehlivý zdroj je vždy konkrétní pojistná smlouva a její výluky, ne obecné shrnutí.
Podpojištění: když pojistka nestačí na skutečnou škodu
Podpojištění nastává, když je sjednaná pojistná částka nižší, než kolik by reálně stálo znovupostavení domu nebo znovupořízení vybavení bytu. Pojišťovna v takovém případě často nevyplatí celou škodu, ale jen poměrnou část odpovídající tomu, o kolik byla nemovitost nebo domácnost podpojištěná.
Ke stejnému číslu se dá dojít dvěma různými cestami a obě se dají splést. U nemovitosti se pojistná částka nemá odvíjet od tržní ceny nemovitosti (za kolik by se dala prodat), ale od nákladů na znovupostavení stejné stavby na zelené louce, včetně materiálu a práce. Tržní cena bytu v centru velkého města může být mnohonásobně vyšší než náklady na jeho fyzické znovupostavení – a naopak stavba na venkově může mít nižší tržní cenu, než kolik by reálně stálo ji znovu postavit.
U domácnosti se pojistná částka počítá jako součet toho, za kolik by šlo znovu pořídit všechno vybavení jako nové – nábytek, elektroniku, spotřebiče, oblečení. Lidé ji typicky podceňují, protože si vzpomenou na televizi a gauč, ale zapomenou na to, co je v šatně, spíži nebo garáži. Reálná hodnota vybavení průměrné domácnosti bývá vyšší, než na první pohled vypadá.
Praktické doporučení: pojistnou částku aktualizovat při větší rekonstrukci, koupi dražšího vybavení nebo zhruba jednou za pár let, ne ji nechat beze změny od podpisu smlouvy.
Co k pojištění nemovitosti chce banka u hypotéky
Banka u hypotéky téměř vždy vyžaduje pojištění zastavené nemovitosti, a to na tzv. reprodukční hodnotu (náklady na znovupostavení), ne na výši úvěru. U starších smluv se běžně objevovala i vinkulace pojistného plnění ve prospěch banky – tedy dohoda, že v případě škody jde plnění nejdřív bance na doplacení úvěru a zbytek až klientovi. Zda banka vinkulaci u konkrétní hypotéky vyžaduje a v jaké podobě, je vždy potřeba ověřit v úvěrové smlouvě nebo přímo u banky, protože se to mezi bankami i v čase liší.
Pojištění domácnosti banka k hypotéce obvykle nevyžaduje, přestože ho řada lidí uzavírá zároveň se stavbou. Dává to smysl: banka řeší svoje zajištění (nemovitost jako zástavu), ne vybavení uvnitř.
Čím se liší od pojištění odpovědnosti
Pojištění nemovitosti a domácnosti kryje škodu na vlastním majetku. Pojištění odpovědnosti za újmu kryje opačný směr: škodu, kterou způsobí domácnost někomu jinému – třeba když z balkonu spadne květináč na sousedovo auto, nebo když vytopení od souseda nahoře poškodí byt pod ním. Bez pojistky odpovědnosti hradí takovou škodu viník ze svého, i když šlo o nešťastnou náhodu.
Pro koho se vyplatí kombinovaný balíček a kdy ne
Pojišťovny často nabízejí kombinaci nemovitosti, domácnosti a odpovědnosti v jednom balíčku se slevou oproti samostatným smlouvám. Pro vlastníka bydlícího ve vlastním bytě nebo domě to obvykle dává smysl – řeší tři rizika najednou a nemusí hlídat tři různé výročí smlouvy.
Nájemníkovi bez vlastní nemovitosti se balíček nevyplatí celý, protože stavbu pojišťuje majitel. Vyplatí se mu jen domácnost a odpovědnost. A majiteli bytu, který ho pronajímá a sám v něm nebydlí, zase nedává smysl pojišťovat cizí vybavení – tam řeší jen stavbu, případně vlastní nábytek, pokud byt pronajímá zařízený.
Na co si dát pozor při sjednávání
Kromě výše pojistné částky stojí za kontrolu i spoluúčast (částka, kterou si při škodě hradí pojištěný sám), limity plnění na jednotlivé kategorie věcí (elektronika, cennosti, jízdní kola bývají často limitované zvlášť) a to, jestli smlouva kryje i škody způsobené vodou z akvária nebo vodní postele, což některé pojistky vylučují. U starších domů se navíc vyplatí ověřit, zda pojišťovna nevyžaduje revize elektroinstalace jako podmínku plnění při požáru.
Víc informací o dalších typech pojištění a o tom, co si vybrat podle konkrétní životní situace, popisuje přehled hlavních druhů pojištění.