Dvě banky nabídnou půjčku 100 000 korun na tři roky. První láká na úrok 8,9 procenta, druhá přiznává 10,5 procenta. Vypadá to jako jasná volba, jenže ta „levnější“ nabídka může ve výsledku vyjít o víc než 4 000 korun dráž. Rozhoduje totiž číslo, které bývá v reklamě napsané drobným písmem: RPSN.

Úrok říká jen část pravdy

Úroková sazba je cena za samotné půjčení peněz. Říká, kolik procent z dlužné částky zaplatí dlužník za rok, a banka z ní počítá měsíční splátku. Čím nižší úrok, tím nižší splátka.

U seriózních nabídek se sazba uvádí za rok, ve zkratce p. a. Když někdo inzeruje úrok za měsíc, je to důvod zpozornět. Dvě procenta měsíčně znějí nevinně, za rok ale dělají zhruba 24 procent, a to ještě před započtením poplatků.

Jenže s úvěrem se často pojí další platby. Poplatek za sjednání, poplatek za vedení úvěrového účtu, povinné pojištění, u hypotéky ještě odhad ceny nemovitosti. Žádnou z těchto položek úroková sazba nezachytí.

Na tom stával klasický trik splátkového prodeje. Lednička „na nula procent“, jenže s poplatkem za sjednání a povinným pojištěním. Modelově: spotřebič za 20 000 korun na 24 splátek bez úroku, k tomu 1 500 korun za sjednání a povinné pojištění za 90 korun měsíčně. Zákazník zaplatí celkem přes 23 600 korun a RPSN takové půjčky vychází téměř na 20 procent. Úrok nula, přeplatek přes 3 600 korun.

Právě kvůli podobným schovávačkám existuje RPSN, celým názvem roční procentní sazba nákladů. Sčítá úrok i povinné poplatky a převádí je na jediné procento za rok. Zjednodušeně: úrok ukazuje, kolik stojí půjčené peníze, RPSN ukazuje, kolik stojí celá půjčka.

Co všechno se do RPSN počítá

Do RPSN patří náklady, bez kterých klient úvěr nedostane nebo ho nemůže splácet. Vedle úroků jde hlavně o poplatek za poskytnutí úvěru, platby za vedení úvěrového účtu a odměnu zprostředkovateli, pokud ji platí klient. Započítává se i pojištění, kterým poskytovatel podmiňuje schválení úvěru nebo výhodnější sazbu.

Něco v RPSN naopak chybí. Smluvní pokuty a úroky z prodlení za opožděné splátky se do ní nepočítají. Stejně tak služby, které si klient přibere dobrovolně. Zrovna dobrovolné pojištění schopnosti splácet umí překvapit: v RPSN nefiguruje, ale měsíční platbu zvedne klidně o stovky korun.

Samotné číslo se čte podobně jako úrok, jen poctivěji. RPSN 13 procent znamená, že celkové náklady půjčky odpovídají zhruba 13 procentům z dlužné částky za rok. Vedle RPSN stojí za pozornost ještě jeden údaj z předsmluvních informací, celková částka, kterou spotřebitel zaplatí. Ta převádí procenta na koruny a rovnou prozradí, kolik dělá přeplatek.

Povinnost uvádět RPSN ukládá poskytovatelům zákon o spotřebitelském úvěru. Údaj musí stát v předsmluvních informacích i ve smlouvě. Vzorec výpočtu předepisuje zákon a je pro banky i nebankovní společnosti stejný, nikdo si ho nemůže upravit po svém. A jakmile reklama uvede jakékoli číslo o ceně úvěru, třeba lákavý úrok, musí ukázat i reprezentativní příklad včetně RPSN. Drobné písmo pod bannerem tak bývá jediným místem, kde je skutečná cena vidět celá.

Rozdíl mezi úrokem a RPSN vznikne i u půjčky úplně bez poplatků, může za to matematika měsíčního splácení. U úvěru s úrokem 9,9 procenta vyjde RPSN kolem 10,4 procenta, i když si banka neúčtuje ani korunu navíc. Podezřelý není rozdíl jednoho procentního bodu, ale rozdíl několika bodů.

Modelový příklad: stejný úrok, půjčka dražší o 3 800 korun

Jak poplatky mění cenu, ukazuje modelový výpočet. Klient si půjčí 100 000 korun na 36 měsíců s úrokem 9,9 procenta ročně. Měsíční splátka vyjde zhruba na 3 222 korun, za tři roky zaplatí celkem asi 116 000 korun a RPSN půjčky dělá přibližně 10,4 procenta.

Teď stejná půjčka a stejný úrok, jen s poplatkem 2 000 korun za sjednání a s 50 korunami měsíčně za vedení úvěrového účtu. Z účtu odchází 3 272 korun měsíčně a celkem klient zaplatí asi 119 800 korun. RPSN vyskočí zhruba na 13,1 procenta.

Úrok zůstal na papíře stejný. Cena půjčky ne, rozdíl dělá 3 800 korun. Přesně tuhle část ceny úroková sazba schová a RPSN ji odhalí.

Nižší úrok může znamenat dražší půjčku

Srovnání dvou nabídek z úvodu ukazuje ještě víc. Opět jde o modelový příklad na 100 000 korun a 36 měsíců.

Nabídka A slibuje úrok 8,9 procenta. Banka si k tomu ale účtuje 4 000 korun za sjednání a 80 korun měsíčně za vedení účtu. Splátka i s poplatkem vychází na 3 255 korun, celkem klient zaplatí kolem 121 200 korun a RPSN dělá zhruba 14,3 procenta.

Nabídka B má úrok 10,5 procenta a žádné poplatky. Splátka činí asi 3 250 korun, celkem asi 117 000 korun, RPSN vychází kolem 11 procent.

Půjčka s viditelně nižším úrokem je ve výsledku o více než 4 000 korun dražší. Měsíční splátky se přitom liší jen o pár korun, rozdíl způsobil hlavně poplatek za sjednání. Kdo srovnává jen úrokové sazby, nemá šanci to poznat.

Pro porovnávání z toho plyne jednoduché pravidlo. Od všech poskytovatelů chtít nabídku na stejnou částku a stejnou dobu splácení a pak vedle sebe položit dvě čísla: RPSN a celkovou zaplacenou částku. Obojí musí poskytovatel sdělit v předsmluvních informacích, tedy ještě před podpisem smlouvy.

Pomáhá i to, že předsmluvní informace mají u všech poskytovatelů stejnou podobu. Jde o standardizovaný formulář, jednotný v celé Evropské unii, takže údaje z různých bank jdou porovnat řádek po řádku. Kdo o formulář požádá, dostane ho bez placení a bez závazku.

U modelových nabídek A a B by srovnání vypadalo takto: v řádku s celkovou částkou stojí 121 200 korun proti 117 000 korunám. Žádná procenta, jen dvě čísla vedle sebe.

Kde má RPSN slabiny

Ani RPSN neřekne všechno. Smysluplně srovnává jen úvěry se stejnou částkou a stejnou splatností. Přepočet nákladů na celý rok u velmi krátkých půjček vyrábí obrovská čísla. Kdo si v modelovém příkladu půjčí 5 000 korun na 14 dní s poplatkem 500 korun, přeplatí desetinu půjčené částky, ale RPSN vyjde přes tisíc procent. Platí to i obráceně, hypotéka na 30 let má RPSN nízkou, přestože celkový přeplatek jde do statisíců korun.

Zvláštní kapitolou jsou kreditní karty a kontokorenty. Poskytovatel u nich dopředu neví, kolik a na jak dlouho si klient půjčí, takže RPSN počítá z modelového předpokladu čerpání. Skutečná cena pak závisí hlavně na chování klienta. Kdo útratu splatí v bezúročném období, neplatí nic. Kdo dluh valí měsíce před sebou, platí jedny z nejvyšších sazeb na trhu. U karty proto RPSN z letáku vypovídá málo. Podstatnější je délka bezúročného období a sazba, která naskočí po jeho konci.

U úvěrů s pohyblivou sazbou zase RPSN platí jen k okamžiku výpočtu. Vychází z předpokladu, že sazba zůstane stejná po celou dobu splácení. Jakmile se změní, změní se i skutečné náklady, typicky u hypotéky po konci fixace.

RPSN také mlčí o všem, co se děje mimo běžný splátkový kalendář. Neprozradí, kolik stojí opožděná splátka, za jakých podmínek jde úvěr splatit předčasně ani jak se poskytovatel zachová při žádosti o odklad. Tyhle věci je nutné hledat přímo ve smlouvě a v sazebníku.

A pozor na slůvko „od“. Inzerovaná „RPSN od 6,9 procenta“ znamená, že na takovou sazbu dosáhnou jen klienti s nejlepší bonitou, tedy s vysokým stabilním příjmem a čistou úvěrovou historií. Jaké číslo platí pro konkrétního žadatele, ukáže až individuální nabídka.

Na co si dát pozor

Prvním varovným signálem je velký rozdíl mezi inzerovaným úrokem a RPSN. Kde úrok láká jednociferným číslem a RPSN je o pět a víc procentních bodů výš, tam se podstatná část ceny schovává v poplatcích.

Druhým signálem je chybějící RPSN. Poskytovatel spotřebitelských úvěrů musí mít oprávnění od České národní banky a RPSN uvádět ze zákona. Kdo ji tají nebo ji sdělí až po podpisu, není partner pro férovou půjčku. Seznam licencovaných poskytovatelů vede ČNB a nahlédnout do něj může kdokoli zdarma.

A pak je tu pojištění schopnosti splácet přihozené ke smlouvě. Pokud je dobrovolné, v RPSN se neobjeví, ale splátku zvýší. Vyplatí se nechat spočítat nabídku s pojištěním i bez něj a rozhodnout se podle rozdílu v korunách.

Sazby a poplatky se u jednotlivých bank a nebankovních společností liší a v čase mění, čísla v tomto článku jsou modelová. Aktuální podmínky je potřeba ověřit u konkrétního poskytovatele, případně nabídku projít s nezávislým finančním poradcem.

Shrnutí

Úroková sazba popisuje jen cenu půjčených peněz. RPSN k ní přičítá povinné poplatky, a ukazuje tak cenu celé půjčky. Srovnávat má smysl nabídky na stejnou částku a stejnou dobu splatnosti, a to podle RPSN a celkové zaplacené částky, ne podle úroku z reklamy. Obě čísla musí poskytovatel sdělit před podpisem smlouvy. Kdo si je vyžádá od dvou nebo tří institucí a položí je vedle sebe, ušetří víc než dlouhým hledáním nejnižšího úroku.